Zdraví v kávě
Tisíce lidí si neumí představit své ráno bez voňavé šálku kávy. Netrpělivě sledují bublání vody a když sevře, se slastným povzdechem se nadechují vůně čerstvě zalité černé tekutiny. Možná i proto, že káva je "nevinná toxikománie", se vědci neustále pokoušejí zjistit její přesný vliv na zdraví. Jedni tvrdí, že je nebezpečná, jiní zas, že pomáhá. Pití kávy však prokazatelně ovlivňuje mnoho věci v lidském organismu a závisí pouze na každého jednotlivce, zda to využije ve svůj prospěch nebo neprospěch.
Již po prvním doušku kávy člověku rozjasňuje oči, zvedne se mu nálada a rozpumpuje krev v žilách. Jantarová tekutina totiž zvedl hladinu hormonu serotoninu, který je známý také jako hormon štěstí, účinné látky zúží cévy, takže srcde bije silněji, krev proudí rychleji a účinek dobrého rána je zaručen.
Káva totiž obsahuje kofein , látku známou pro své povzbuzující účinky. Kofein stimuluje nervy, srdce, cévy, povzbuzuje chuť k jídlu i trávení. Zvyšuje tak krevní tlak, urychluje metabolismus, pomáhá při zácpě, odbourává tuky, odstraňuje únavu, pomáhá při bolestech hlavy a v neposlední řadě urychluje vyplavování toxinů z těla. Běžný šálek kávy obsahuje asi 60 miligramů tohoto "zázračného" prostředku, filtrovaná asi 85 miligramů. Podle Evropské potravinové komise je bezpečná dávka do 300 miligramů denně, takže milovníci kávy si nemusí odepřít ani ranní, ani odpolední dávku. Zmírnit by však měli všichni, u kterých jejich vášeň přesáhne pět šálků denně.
Kofein se však nachází i v čaji, kolových nápojích, kakau a jiných poživatin, takže jeho působení není omezeno striktně na kávu. Čím je však káva výjimečná, jsou další její účinné látky. Pokud si dáte čistou praženou kávu bez mléka, cukru nebo cokoliv jiného, nepřiberete. Káva sama o sobě totiž neobsahuje žádné kalorie. Do poslední kapky je však plná draslíku, magnézia a antioxidantů. Těch je v ní dokonce více než v zeleném čaji! Už v kávových zrnech jich je více než 1000 a při pražení vzniká nových 300. Jak známo, antioxidanty bojují proti volným radikálům, brání tedy pokožce předčasně stárnout a rakovině napadat zdravé buňky.
Podle nejnovějších výzkumů káva dokáže také chránit před Parkinsonovou a Alzheimerovou chorobou, snižuje riziko cukrovky asi o třetinu, rozšiřuje plíce, což je dobré pro astmatiky, zabraňuje tvorbě žlučových kamenů, předchází tvrdnutí jater a v některých případech i chrání před rakovinou tlustého střeva. Zkrátka, lék na všechno.
Dobrá zpráva z laboratoře přišla i pro odpůrce zubaře. Káva prý obsahuje hořké látky, které brání kazotvorným bakteriím útočit na povrch zubu. Zatím je to ve stádiu pokusu, preventivní šálek kávy denně však vědci doporučují. Pokud si k ní dáte i sklenici vody, předejdete tak odvodnění organismu. Káva totiž působí močopudně, čímž se z těla dostanou pryč nejen škodlivé toxiny, ale i tekutiny. Ty pak třeba pravidelně doplňovat.
Jediné známé negativum pravidelného kávičkovaní je snižování vápníku v těle. Není to však tak strašné, aby se nedal nahradit z jiných zdrojů. Zkuste vyměnit jeden šálek normální kávy za bílou, nešetřete mlékem a jste za vodou. Neboť zvyšuje krevní tlak, měli by se jí vyhýbat lidé, kteří s ním mají problémy. Stejně by se kvůli svým povzbuzujícím účinkem neměla pít těsně před spánkem, měli by se jí vyvarovat děti, muži snažící se o potomstvo (snižuje totiž počet spermií) a v zvýšeném množství i nastávající maminky.
Samozřejmě, všechny účinky jsou zkoumány na konkrétním množství vypité kávy konkrétního druhu. Množství kofeinu nebo antioxidantů se mění od šálku k šálku a závisí i na faktorech, kolik a jakou vodu na zalévání používáte, čím a jak sladíte, kolik mléka nebo smetany používáte a v neposlední řadě, zda kávu pomalu vychutnáváte s láskou, nebo ji pijete bezmyšlinkovitě a rychle. Samozřejmě, doporučuje se to první.