O kávě a jejich účinky
Černou kávu si lidé vychutnávají už více než tisíc let ... Objevení kávových zrn a začátky kávového nápoje zůstávají ukryty v legendách ...
Jak lidé objevili kávu a její účinky, zůstane asi záhadou ... Jedna z legend popisuje, jak si pastýř etiopského kláštera stěžoval opatovi, že kozy, které pase, se po snědení bobule keři rostoucího nedaleko pastvin, stávají "rozpustilých". Opat na základě této informace prý plody keře vyzkoušel a jejich povzbuzující účinky ho přivedly k myšlence připravit z plodů odvar pro mnichy, aby při dlouhých náboženských obřadech nezaspávali.
Ať už to bylo jakkoliv, pravlastí kávovníku je s největší pravděpodobností provincie Kaffa v Etiopii. Odtud se v 13. století dostala káva díky vojenským tažením do Jemenu a vedle břehu Rudého moře putovala do Mekky a Mediny; odtud ji pak poutníci roznesly do celého světa. Je však třeba říci, že na popularitě kávy má svou zásluhu i islám, zakazoval totiž pití alkoholu, a tím uvolnil místo pro kávu ...
V 16. století se káva dostala do Cařihradu a záznamy hovoří o tom, že místní domácnosti dávali za kávu tolik peněz, jako dnešní Francouzi za víno. Nenabídnout kávu své ženě se dokonce považováno za důvod k rozvodu, protože při svatebním obřadu muži slibovali, že své ženy nikdy nenechají bez kávy.
Do Evropy se káva dostala obchodní cestou. Byla velmi drahá, a tak se zpočátku konzumovala jako lék. První kavárna (existuje dodnes) otevřeli v roce 1720 v Benátkách.
Nejvíce kávy dnes vypijí obyvatelé Skandinávie. Káva se zde pije od 18. století a její rozšíření provázely různé zajímavosti: Vyšší stavy například prosadili zákon, který zakazoval sedlákům pití kořalky a sedláci si na odvetu vynutili zákaz kávy. Ve Švédsku dokonce pokládali kávu za smrtící jed, a jelikož královská výsost Gustáv III. si to chtěl ověřit, využil dvou odsouzenců na smrt (dvojčata) k pokusu: namísto popravy začali bratři popíjet kávu a čaj. Lékaři zkoumali jejich zdravotní reakce a u panovnického dvora se uzavíraly sázky, které z dvojčat jako první podlehne některému z podávaných "jedů". Prošel čas, bádajúci profesoři zemřeli, přišla válka s Ruskem, Francouzská revoluce a dva švédští kandidáti smrti stále popíjeli předkládané "jedy". Po čase se s tímto světem rozloučil i "hlavní výzkumník" - král Gustav III., Až potom, ve věku 83 let, zemřel jeden z bratrů - "čajové dvojče". "Kávový odsouzenec" žil dál, a protože historie o jeho smrti nic neříká, možná žije dodnes ...
Škodí pití kávy? Odpovědi odborníků jsou různé. Je však dokázáno, že kofein zvyšuje srdeční činnost a za určitých okolností i krevní tlak.
Pokud jde o spojování účinků kávy a infarktu myokardu , za poslední třicet let bylo provedených několik rozsáhlých studií, zaměřených na vliv pravidelného pití kávy. Výsledky nejsou jednoznačné. Zjistilo se, že riziko infarktu u osob, které pili více než šest šálků kávy denně je dvojnásobné oproti "kávovým abstinentem". Pití menšího množství kávy se však ve vztahu ke kardiovaskulárním onemocněním nijak neprojevilo. Přestože se vyhodnocovací analýzy snažili brát v úvahu celý soubor tzv.. matoucích vlivů, přímá souvislost mezi pitím kávy a infarktem, hypertenzí, mozkovou mrtvicí nebo rakovinou prokázána nebyla. Ale pozor! Uvedené studie nevyloučili předpoklad, že káva může být rizikovým faktorem při vzniku ischemické choroby srdeční. Při vyšší spotřebě kávy se také v krvi zvyšuje hladina cholesterolu (ve vztahu k tomuto faktu se doporučuje pít překapávaná káva, při přípravě níž se lipidické látky v převážné míře vyloučí).
Ve spojení nádorová onemocnění a káva byla pozornost soustředěna na močový měchýř, pankreas a tlusté střevo. Škodlivost kávy se v dané souvislosti neprokázala, ba naopak, v některých případech se vliv kávy jevil jako protektivní. Avšak kofein (ale i bezkofeinová káva) zvyšují vylučování žaludeční kyseliny, čímž vzniká riziko peptického vředu. Pokud ale jde o žlučník, je vliv kávy příznivý (tvorba žlučových kamenů při třech až čtyřech šálcích kávy denně údajně výrazně klesá).
Nevinnost kávy či kofeinu se ztrácí ve spojení s plodností, těhotenstvím a vývojem plodu . Studie prokázaly, že konzumace kávy určitým způsobem komplikuje početí (rozhodně to však není antikoncepce!) A během těhotenství káva zesiluje nepříznivý účinek alkoholu na plod. Přímé poškozování plodu kofeinem se neprokázalo. (Větší spotřeba kávy - více než 300mg denně - může mít také vliv na délku menstruačního cyklu.)
Autor: Světlana