Zavlažování česneku

Česnek je jedním z náročných druhů zeleniny, které se pěstují v zahrádkách nejen pro domácnost. Jeho pěstování vyžaduje zvýšenou pozornost. Tím, že tento druh se množí vegetativně a množitelský koeficient je poměrně nízký (1:6 - 1:7), již samotné sadba představuje velkou hodnotu. Z toho vyplývá nutnost zajistit maximální jistotu ve výrobě, čehož lze dosáhnout především větší intenzitou pěstování. Vedle správné ochraně, výživě a agrotechnice, jedním z nejdůležitějších intenzifikacních faktorů je závlaha.
Každý suchý rok nám jasně ukazuje, že bez závlahy je pěstování česneku velmi nejisté a rizikové. Přitom ve staré odborné literatuře se všeobecně konstatuje, že cibulová zelenina vzhledem k její stepní původ je nenáročná na vodu a tak ji netřeba zavlažovat. Tato teorie však již patří dávno minulosti. Je však třeba říci i to, že zavlažováním v nevhodném období určitého vývojového stadia můžeme vyvolat zhoršení zdravotního stavu česneku.
Závlahu česneku třeba dávat vždy se souvislosti s kypřením půdy, s výživou a ochranou.
Jelikož zahrádkáři sázejí česnek převážně už na podzim, poprvé třeba kypřit půdu z jara jakmile lze vstoupit na půdu. Tehdy stačí pouze narušit půdní povrch. Někteří zahrádkáři si na takové kypření přizpůsobili jednoduché dřevěné hrabičky. I v pozdějším stádiu vývoje se počítá s mělkým kypřením půdy a to nejlépe po každé závlaze, nebo po prudším dešti. Kypřením nejen provzdušňujeme půdu, což dobře ovlivňuje mikrobiální činnost v půdě, ale přerušujeme kapilaritu půdy a tím ji chráníme před rychlým vypařováním vody. Jedno kypření ve správném čase má často hodnotu jedné závlahy.
Česnek patří mezi mělce kořenící rostliny, proto tuto okolnost máme na zřeteli i při kypření půdy. Znamená to, tedy že okopávat pouze mělce, abychom neporušili kořenový systém. Na nedostatek vody česnek reaguje tím, že osýchá konce listů a někdy uschnout i celé spodní listy. Jelikož česnek roste i při nižších teplotách, za suchého počasí začínáme zavlažovat už poměrně brzy, tj. od druhé poloviny dubna. Zavlažování třeba ukončit zpravidla dva až tři týdny před sklizní, neboť v opačném případě se může zhoršit zdravotní stav a skladovatelnost česneku.
V mnoha letech postačí pouze dvě - tři závlahy, vlivem kterých můžeme zvýšit úrodu až o 40%. Při zavlažování česneku je třeba alespoň jednou v průběhu vegetace přihnojovat rostliny dusíkem a to v dávce okolo 0,60 kg/100 m 2 (v čistých živinách), tj. kolem 200 kg ledku nebo 1,50 kg močoviny na 100 m2. Nejlepší dusíkaté hnojivo na česnek je síran amonný, který působí pozvolně. Obecně platí zásada, že tam, kde zavlažujeme, třeba zvýšit i dávku základních hnojiv až o třetinu, protože určitou část živin závlahová voda vyplavuje do spodiny.
Zahrádkáři se často dopouštějí chyby, když v období sucha zavlažují každý druhý - třetí den s malými dávkami vody. S takovou závlahou zpravidla nedosáhneme očekávané výsledky, protože půda v kořenovém systému zůstává nedostatečně provlhčená. Zavlažovat má význam s většími dávkami vody a to kolem 20 mm, tj. 20 litrů na 1 m2. S takovými dávkami v období sucha vystačí na 8 až 10 - denní intervaly závlahy.
Teplota závlahové vody při zavlažování česneku nemá podstatnější význam. Česnek můžeme zavlažovat i poledních hodinách bez obav, že by došlo k poškození listů, nebo šokování rostlin. Počet závlahových dávek v jednotlivých letech je velmi rozdílný a to podle vláhové a tepelných podmínek v tom - kterém roku. Málokdy se však stane, že česnek vůbec není třeba zavlažovat.
Ze zkušenosti jednoznačně vyplývá, že při pěstování česneku dle možností třeba počítat se závlahou, která zaručuje výrobní jistotu této nákladní rizikové plodiny.