Špenát v zahrádce a kuchyni
Špenát dopěstovat prakticky v každé zahrádce. Nejlépe se mu však daří na středních humózních půdách s neutrální, až slabě zásaditou reakcí. V extrémních stanovištních podmínkách dává uspokojivé úrody jen za zvýšených nákladů. Vysušují větrné polohy a těžké jílovité zlievavé půdy zapříčiňují nerovnoměrné vzcházení i horší růst. V zimě ho poškozují holomrazy a kolísavé teploty, které způsobují pretrhanie kořínků. Suchá jaro stimuluje vybíhání rostlin do květu, což je typické i pro letní období. Na píscích bývají při nedostatečné tvorbě hmoty podprůměrné úrody.
Špenát není náročný na předplodinu, v praxi jej zařazujeme na záhon v první a druhé trati po animálního hnojení. Jak následná plodina může jít po zeleném hrášku, zatímco ostatní košťáloviny a plodová zelenina jsou vhodnými předplodinách pro jarní setí. Kompost jako univerzální organické hnojivo je vhodný i pod špenát. Z průmyslových hnojiv superfosfát a draselné soli rozhodíme na podzim na organickou hmotu před jejím zarýľovaním. V rámci zásobního hnojení se dává na 10m2 přibližně 1kg 8% superfosfátu a 0,5 kg 60% draselné soli. Při tradičním hnojení stačí na tuto plochu 0,3 až 0,4 kg 8% superfosfátu a stejné množství 60% draselné soli. Špenát nesnáší kyselé půdy a je poměrně náročný na vápník, proto se osvědčuje dusíkaté vápno. Dávkou 0,6 kg na 10 m2 se uhradí 120 g dusíku a vápníku tolik, co by se dodalo stejným množstvím vápence. Dusíkaté vápno třeba rozhodit alespoň 14 dní před setím, aby neškodilo klíčící rostlinky. Liadkovanie během vegetace zbytečně zvyšuje obsah škodlivých nitrátů v produktu.
Záhon na podzim porýľujeme a urovnáme kovovými hráběmi. Pro jarní setí se nechá v hrubé brázdě a až na jaře ho prekopeme a urovnáme.
Jarní výsev uskutečníme skoro v první polovině března, protože jinak vybíhá do květu. Špenát obvykle figuruje na záhony jako porosty, nebo následná plodina. Protože vegetačně období dosahuje sotva 60 dní, mohou po něm následovat okurky, zelená fazole, paprika, případně melouny.
Aby rovnoměrně a dobře vzchází, nesmí přijít hlouběji do půdy jako 20 mm, šířka řádků stačí 150 mm. Na m2 spotřebujeme přibližně 5 g osiva, 1 g obsahuje 80 až 120 nažek.
V druhé polovině července vyséváme špenát pro podzimní potřebu za stejných zásad, řídce, s maximální spotřebou osiva 5 g na m2 do řádků 150 mm širokých a nejvíce 20 mm hluboko. "Srpnový špenát" se využije pro zimní potřebu. Asi do 20.září třeba zasít špenát pro jarní konzum. Pozdější porosty jdou do zimy nedostatečně vyvinuté a často vymrznout.
Ošetřování během vegetace spočívá v mechanickém ničení plevelů a přerušování kapilarity okopáváním. Pozdní výsev okopeme podruhé na jaře. Hustý porost se vytahuje do výšky na úkor tvorby listů, proto ho pretrhávame asi na 50 mm rozestup.
V 127 g špenátu je 1,9 g cukrů, 0,3 g tuků, 2,2 g bílkovin a 83,7 kJ (kilojoulů). Nutriční význam má lecitin, zvláštní bílkovina spinacin, saponiny, organické železo, vápník, jód, fosfor a arsen. V dietě se uplatňuje zásadotvorná a saponinová povaha této zeleniny, přičemž sekretin příznivě ovlivňuje činnost pobřišnice, žaludeční sliznice a některých žláz.
Vápník ve špenátu je většinou fyziologicky nevyužitelný pro značný obsah nepříjemné kyseliny šťavelové. Šťavelan vápenatý je v metabolismu lidského organismu zatěžujícím balastem, proto je i vyloučen z dietní stravy při ledvinových chorobách. Čerstvá šťáva obsahuje dále karoten (provitamin A), vitamin C, B1 B2, B6, PP, E (antisterilný) a K.
Vitamíny představují pro naše zdraví skupinu nezastupitelných látek. Podávání syntetických preparátů není rovnocenné jejich konzumu v potravě. Kuchyňská úprava zeleniny musí především respektovat zásadu, zachovat její nutriční hodnotu.
Používáme nádoby dobře smaltované, z nerezavějící oceli, hliníku, varného skla a kameniny. Zcela nevhodné jsou nádoby měděné, železné, případně s poškozeným smaltováním. Oxidy železa (rez) a měď katalyticky urychlují oxidaci vitamínu C. Zeleninu vaříme jen minimální čas potřebný na úpravu konzistence. Nádoby mají být zakryty (jen nepříjemně aromatické zeleniny vaříme nejdříve odkryté).Získané vývary, pokud možno použijeme.
Mléko a smetana jsou domovem vápníku, při úpravě špenátu částečně neutralizují kyselinu šťavelovou.