Sběr cibule a česneku
Cibule
Cibule je velmi hodnotná zelenina. Cenná je zejména pro obsah fytoncidů, které podporují pravidelné trávení, upravují krevní oběh, podporují činnost ledvin a mají i některé specifické účinky proti plísním, bakteriím a dalším mikroorganismům v lidském těle. Nejhodnotnější je čerstvá cibule a cibulová nať, proto by se měla zvýšit jejich spotřeba.
Během vegetace se cibule okopává, ale jen mělce, aby se nepoškodily kořínky. Záhon musí být bez plevelů. V období déle trvajícího sucha třeba cibuli zalévat . Nezalévat ji však v druhé polovině vegetačního období. Během vegetace se nesmí k cibuli přihrnovat zemina, neboť by utvářela dlouhé krky. Pokud některé rostliny začnou tvořit květní stvoly, třeba je těsně pod květenstvím odlomit, aby se nezastavil další růst cibule.
Cibule se sklízí v období, kdy jí začínají žloutnout listy. Cibule se zatahuje a slupka hnědne. Protože roste velmi mělce, stačí, když ji chytíme za nať a vytáhneme ze země. Při pěstování ve velkovýrobě se necháví jistý čas ležet na poli, aby oschnuly. I v zahrádce můžeme vytrhané cibule nechat ležet přímo na záhoneh. Když potřebujeme záhon pro další plodinu, sušíme ji na jiném vhodném místě. Rostliny, které utvořily cibule s dlouhými krky vytřídit a co nejdříve spotřebujeme. Ostatní cibuli uskladníme:
Cibule určena na pozdější spotřebu se uskladňuje dvojím způsobem
Po odstranění všech zbytků kořínků a nadzemních částí se uloží do ploché bedýnky a skladuje se v suchém, ale dostatečně vzdušném prostředí, kde ani v zimě teplota neklesá pod -3 ° C. Aby uskladněna cibule nezačala koncem zimy vyrůstat, doporučuje se poskládat ji na lísky oddenkové hlízy nahoru.
Tento způsob uskladnění cibule je velmi oblíbený zejména na venkově. Cibule, která nemá celkem suchou nať se zaplete do copu, který lze pověsit na zeď, hradu, nebo na jiné vhodné místo v domě. Pletení copu je poměrně jednoduché a můžete to zkusit i vy. Nejprve vezmete jednu velkou cibuli a přivážete ji na konec dvojité šňůry za zbytek zasychající natě. Postupně k ní přidáváte další cibule. Jejich nať převlečné tak, aby pevně držely v copu. Cibule visí kolem šňůry ze všech stran v copu, ze kterého můžete dle potřeby shora postupně cibuli odtrhnout.
Česnek
Dalším důležitým druhem zeleniny, bez kterého bychom se v kuchyni, tak i v potravinářském průmyslu těžko obešli, je česnek. Stejně jako cibule a ostatní cibuloviny obsahuje česnek i značné množství antibiotických látek, které mají mimořádný vliv na trávicí orgány lidského organismu. Antibiotika, které česnek obsahuje, mají blahodárný vliv na odolnost lidského organismu proti infekčním chorobám. Kromě toho má i velmi dobré antiparazitálne účinky.
Česnek patří mezi zeleninové druhy, které jsou velmi náročné na půdní i klimatické podmínky. Nejlepší snáší půdy lehčí, tj. piesočnatohlinité až hlinitopísčité, nebo i půdy písčité, pokud jsou bohaté na humus a obsahují dostatek živin. Během vegetace mu věnujeme podobnou péči jako cibuli.
Česnek sklízíme ve druhé polovině července, ve vyšších polohách až v srpnu. Sběry neodkládat. Jakmile nať zežloutne, ale pokud se ještě drží na cibuli, řádky poryjeme a rostliny vytáhneme. Při velkovýrobně pěstování úrodu ihned odvezeme a rozložíme ve stodolách, nebo ve vhodných kolnách na roštu a pomocí ventilátorů dosušíme. Uvedený postup je nezbytný zejména za vlhčíhoho počasí. Při pěstování v malém rostliny necháme několik dní rozložené na řádcích a až potom skladujeme ve vhodném prostředí. Rostliny můžeme i s natí svazovat do kytic a pak je zavěšené na půdě uchováme za dostatečného přístupu vzduchu. Rostliny můžeme i dočistit a to tak, že je zbavíme vnějších obalových listů, odřízneme zbytky kořenů, jakož i nať a to asi 30 mm nad cibulí. Dočištění česnek skladujeme v líska, nebo v bedýnkách v suchém prostředí a při nízkých teplotách. Při sklizni se řádky česneku podorávají, nebo podrývají.
Sklizňová zralost a dosoušení
Správný čas a optimální zralost, při které musí být shromážděny cibuli a česnek, patří k velmi důležitým činitelem, které ovlivňují jejich skladovou trvanlivost.
Cibuli sklízíme, když ustal její růst, většina rostlin se prohnula a polehla, přičemž i barva natě je nažloutlá. Vybranou cibuli při spolehlivém, suchém počasí alespoň první dny dosušit na slunci na pevném podkladu (ne na zemi). V žádném případě nám nesmí dosoušení cibule zmoknout. Znamenalo by to oživení k nové vegetaci a tím snížení její trvanlivosti. Dosoušení však musí trvat déle, nejlépe, když je volně rozprostřená na půdě až do podzimních dnů. Tehdy ještě před konečným uložením na zimu hmatem a vizuálně zjistíme, zda některá cibule nevypučala, případně nezměkne, nebo zda nemá hrubý, živý krček. Takové vyřadíme a jako první zkonzumujeme. Zdravá, vysušená cibule nejlépe přezimuje v úplně suchém prostředí, kde teplota nikdy neklesne pod nulu, ale může tam být i dost teplo. Je jedno, zda ji dáme do organtínových kapes, nebo pomocí motouzu zapleteme do pletenců a zavěsíme. Běžný typ studeného sklepa není na přezimování cibule ani česneku vhodný, protože je tam velmi vlhko.
Česnek sklízíme (vykopávat pomocí rýče), když se polovina nadzemní části rostlin vybarví do žita. Toto období nepromeškejte, úplné zežloutnutí a poléhání stonky značí shlédnutí, je známkou rozpadu složené cibule na jednotlivé stroužky. Takový česnek ztrácí na trvanlivosti, schopnosti přezimovat, Podobně jako cibuli, dosušit česnek zpočátku na prudkém slunci a chráníme před deštěm. Za nejistého počasí uděláme z česneku hned po vyjmutí ze země svazku (nadzemní stonky zůstanou celé, nezkrácené) po 15 až 20 kusech a zavěsíme na vzdušném místě, kde mohou zůstat až do období podzimních mrazů. Slabý mrazík česneku neuškodí, ani nenaruší jeho trvanlivost. Před uložením na zimu nať až na 50 mm zbytek nad cibulí odřízneme. Částečně můžeme zkrátit i kořeny. Na zimu ho uložíme do košů, jednotlivé vrstvy přeložíme papírem. Uložení musí být vzdušné. Pokud ho na přezimování uložíme na půdu, přikryjeme ho proti promrzání slámou, nebo dekami. Pokud je v komoře nebo v teplejší místnosti, také ho přikrýváme proti zbytečnému vysychání. Česnek také cibule sklizené ve správném čase, dobře dosušené a správně přezimovala, vydrží zdravé až do příští úrody, čili července příštího roku.
Je samozřejmé, že trvanlivost je závislá i na způsobu pěstování, proto uvedu alespoň heslovitě pěstební postup:
Dbát na střídání kultur, česnek po česneku nebo cibuli nasadit na stejné místo dříve než za 3 roky.
Nasadit na záhony hnojené čerstvým hnojem, ale až za rok či dva po takovém hnojení.
Na sadbu vybírat pouze dobře vyvinuté, obvodové stroužky, mořit je před sázením namočením do 8% Sulky 4 až 5 hodin, nebo ve 4% SULKO případně Polybarite 8 hodin (od večera do rána) a sázet až po povrchovém zaschnutí stroužků.
Nesadíme do mokré půdy, hloubka výsadby v lehčí půdě a teplé poloze asi 80 mm, ve studené půdě asi 50 mm, čas sázení říjen až listopad.
Zalévat a přihnojovat pouze do začátku června.
Květní stvoly vylamovat hned, jak se vyvinou (pouze na sanaci sadby několik ponechat a sázet jejich výhradně na jaře): Jinak nať na rostoucím česneku nezaplete, prý aby "šla síla do cibulí", česneku to škodí.
Nemocné rostliny vybrat i se zemí a spálit.
Vybírat, dosušit, přezimovat, jak je v článku popsáno.
Jednou za určité období (po 10. až 15. letech vyměnit sadba) nebo 2 až 3 roky sázet do úplně jiného typu zdravé půdy.
Cibulku sazečku přezimovat v suchu, při stálé teplotě kolem 18 až 20 ° C, nebo alespoň poslední měsíc před výsadbou uložit do místnosti s teplotou kolem 20 až 25 ° C. Zdravá, na přezimování Súča cibule naroste ze sazeček velkých 6 až 10 mm. Nesedne velmi brzy, stačí koncem března, nebo v dubnu. Sázíme mělce, pouze pod povrch.
Velkou, přerostlou sazečku (můžeme si ji i záměrně koupit), sázíme hlouběji už na podzim, nebo brzy na jaře na zelenou sklizeň.