Suchá hniloba rajčat
V červnu se již třeba připravovat na cílevědomou ochranu rajčat proti houbovým chorobám, z nichž k nejvýznamnějším patří plíseň bramborová - původce známé a někdy velmi obávané suché hniloby plodů.
Co má plíseň bramborová společné s rajčaty? Rajče a brambora jsou velmi příbuzné rostliny, proto mají rovněž řadu společných nepřátel; plíseň bramborová postihuje na bramborách nať a později i hlízy, na rajčatech méně nať, no nejvíc plody.
Typicky jsou postihovány ještě zelené, často i dozrávající, nebo zralé rajčata, na kterých lze nalézt nepravidelné hnědé, mírně zapadlé skvrny pronikající hluboko do dužniny, přičemž však plody zůstávají normální tvrdé a pevné. Jako první bývají takto postiženy rajčata, která visí těsně nad povrchem země, případně leží na zemi, protože na nich se nejdéle udržuje vlhkost z rosy nebo deště. Výtrusy plísně bramborové, které vzdušné proudy roznášejí, mohou vyklíčit a nakazit rostlinu zda plod pouze pokud mají možnost ležet určitý čas (obvykle půl hodiny až hodinu) v kapičky vody. Na suché rostlině výtrusy neklíčí a mohou pak v krátkém čase ztratit životnost a zahynout.
Vyplývá z toho poznatek, že plíseň bramborová se může rozmnožovat a šířit pouze při dostatku vláhy, čili při deštivém počasí. Čím častěji prší a čím jsou deště vydatnější, tím je nebezpečí šíření suché hniloby rajčat větší. Nejvíce jsou přitom ohroženy takové porosty, které jsou na chráněných místech, kde dostatečně neproudí vzduch a dlouho se drží rosa. I v příliš zahuštěných porostech je největší nebezpečí silného výskytu onemocnění.
Na listech nebo i stéblech rajčat se plíseň bramborová objevuje jen zřídka; pokud se vyskytne, postižené části rostlin očernievajú a usychají.
Suchá hniloba plodů se může někdy změnit na mokrou, kašovitou hnilobu, rajčata se rychle kazí, přitom vydávají odporný zápach. Tyto projevy hniloby jsou již vyvolávány druhotnými bakteriemi a plísněmi, které postihují zejména při velmi mokrém počasí napadené rajčata. No i takové plody, které mají pouze suchou hnilobu způsobenou plísní bramborovou, není možné konzumovat. Mívají změněnou nepříjemnou chuť a podle některých zahraničních zdravotníků mohou mít i vážné důsledky pro zdraví konzumentů.
Jak se mohou pěstitelé bránit proti této vážné a nebezpečné nemoci rajčat? Zde si třeba ujasnit kdy postřikovat a čím postřikovat. Na první otázku lze odpovědět v tom smyslu, že nebezpečí šíření plísně bramborové na rajčatech začíná koncem první poloviny července a trvá podle počasí až do konce vegetačního období. Hlavním činitelem, který rozhoduje o výskytu plísně jsou deště. Pokud chceme spolehlivě ochránit porosty rajčat proti písni, musíme je pravidelně asi v 12-denních intervalech postřikovat. Když přijdou déle periody sucha, tehdy postřikovat netřeba.
Čím postřikovat? Jako spolehlivý az hygienického hlediska nejvýhodnější je Kuprikol v 0,5% koncentraci. Doporučuje se na to používat co nejmenší trysku a velký tlak, aby se dosáhlo co nejjemnější mlha, která dobře proniká do rostliny a může obalit listy i plody jako jemná rosa Tehdy se dosáhne i nejlepší účinnost. Přípravek Kuprikol má hygienickou lhůtu rajčat 7 dní, proto je dobré před postřikem zralé nebo dozrávající plody obrat.
Někdy lze vidět na plodech rajčat tzv.. černou vrcholovou hnilobu, která se dost podobá hnilobě způsobené plísní bramborovou. No zásadně vždy začíná od vrcholu plodů a jeví se později jako soustředné prolákliny. Příčinou bývá nedostatek vlhkosti as tím spojené snížené přijímání vápníku rostlinami.