Pečujeme o zdraví česneku

Drobní pěstitelé se často dopouštějí chyby při pěstování česneku tím, že nevěnují dostatečnou pozornost zdravotnímu stavu. Zdravá sadba, správná volba pozemku, agrotechnika a zdravý porost spolu s příznivými klimatickými podmínkami dávají předpoklad dosažení vysokých výnosů zdravého česneku. Během vegetace třeba bojovat proti plevelům, houbovým chorobám a škůdcům, které ohrožují dobrý zdravotní stav této kultury.
Boj proti plevelům skládá z jejich ničení mechanickou cestou (plečkování, okopávky). Ničení plevelů je důležité, jelikož při zaplevelení dochází k tvorbě vhodných podmínek pro šíření houbových chorob. Plevele jsou i hostiteli mnoha nemocí a škůdců.
Ve vlhčích půdách a klimatických podmínkách porosty bývají napadené houbovými chorobami, které způsobují velké ztráty na úrodě. K častým onemocněním patří krčková hniloba vyvolaná houbou Botrytis , která způsobuje měknutí krčkové části, které se postupně šíří na celou hlávku česneku. Horké a suché počasí růst hub zastavuje.
Při uskladnění materiálu mechanicky poškozeného, nedostatečně vyzrálého a špatně vysušeného ve vlhkých, nevětraných místnostech, dochází k rozšíření penicilínové hniloby, která vyvolává suchou hnilobu česneku. Na mladých rostlinách se toto onemocnění projevuje jejich žloutnutím a zasychání od vrcholu.
Fusarióza česneku bývá nebezpečná hlavně v oblastech s chladnějším počasím. Napadené stroužky hnědnou a objevuje se mezi nimi bělavý povlak houby. Česnek uložen na suchém místě větraném.
Boj proti těmto houbovým chorobám česneku spočívá ve výsadbě zdravého materiálu, volbě vhodného pozemku, dodržování agrotechnických zásad, v dodržování zařazení výsadby česneku po třech a více letech na zamořeném pozemku. Velmi důležité je i moření Fundazolem (0,2%), a to 20 minut.
Nejnebezpečnějším škůdcům česneku je háďátko česnekové. Obě pohlaví, jsou nitkovité, dlouhé 1 až 8 mm, široké 0,04 až 0,08 mm, které žijí a rozmnožují se v pletivech hostitelských rostlin. Háďátka opouštějí napadené rostliny až po jejich uhynutí. Část starších larev opouští hostitelskou rostlinu a půdou proniká do dalších rostlin. Mladé napadené rostliny zakrňují, obalové šupiny praskají a odumírají. Takto napadené rostliny lze velmi snadno vytáhnout z půdy, protože se poruší a kořínky opadávají. Háďátka se zvlášť šíří za nadměrného vlhka. Slabší napadené rostliny neodumírají a nejsou popraskané, ale po sklizni a vysušení se onemocnění projeví žlutým zbarvením okolí báze. Háďátka nejsou typickým škůdcům, avšak materiál z napadených porostů se hůře skladuje.
Háďátka zamořují půdu a snadno přecházejí na jiné cibuloviny. Přechodně mohou žít i na některých druzích plevelů.
Ochrana proti tomuto škůdci sestává hlavně ve výsadbě mořených stroužků česneků v 5 % roztoku Sulky 6 až 12 hodin, v udržování nenapadeném záhonu, tak v odstraňování napadených rostlin během vegetace. Velmi důležité je i střídání plodin a zamezení výsadby česneku po jiných cibulovin.
V některých letech se přemnoží molička česneková. Je, to drobný motýl, který klade vajíčka na spodní stranu listů. Vylíhlé housenky pronikají do listové dutiny, kde vyžírají chodbičky viditelné pouhým okem. Napadené rostliny žloutnou, poškozené listy odumírají.
Z ochranných opatření se používá postřik Metation E 50 (0,2%). Mezi častých škůdců česneku patří roztočík. Přes vegetaci žije na listech česneku. Napadené rostliny jsou zakrslé, mají užší zkroucené listy, mozaikové zbarvené. V uloženém česneku žije pod šupinami, vysává povrchové buňky, které zvolna zasychají. Napadený materiál není vhodný na skladování. Skladovat jej lze krátkodobě v suchých prostorách při nízké teplotě. Během vegetace se na ničení tohoto škůdce využívá opakovaný postřik Metation E 50 hned po prvních příznacích.