Paprika pod folií

V současném období má zahrádkář mnohem lepší podmínky k pěstování vysoké úrody plodů. Především se u nás rozšířil sortiment výkonných kultivarů a zavedla nová agrotechnika. Kromě tradičního pěstování na záhoně nám použití fólií v praxi umožnilo zintenzivnit kulturu a její pěstování. Pod fóliovými kryty můžeme vypěstovat brzké plody.

Jedním z rozhodujících činitelů pro produkci vysoké úrody plodů je správná volba kultivaru. Pěstitelé kteří jsou odkázáni na zakoupení sazenice jsou v určité nevýhodě, neboť nevědí, jaký kultivar dostanou. Úroda pak neodpovídá vynaloženému úsilí.

Na rychlení pod sklem, nebo pod fóliemi máme vynikající odrůdu PCR. Jediná z našeho sortimentu netrpí při této agrotechnice fyziologickou hnilobou plodů. Je časná a nejúrodnější. Má světle zelené, velké plody, vynikající chuť s pálivou placentou.

Na časné polní pěstování je určena Erekta. Má menší plody žlutozelené barvy. Vyžaduje velmi dobrou agrotechniku. V opačném případě dává drobné plody. Podobný, o něco pozdější je kultivar Ambra. Velké a tvarově ušlechtilé plody žlutozelené barvy má citrín. Je silnostěnná a Poloraná. Druhým nejúrodnějším kultivarům pro sklizeň v technické zralosti je Jubilantka. Má velké, zelené, kónické a silnostěnné plody. Je Poloraná. Nejúrodnějším kultivarům je Granát. Má největší plody tmavozelené barvy. V příznivých letech dává reprezentační červené plody.

Jen na botanickou zralost je určen kultivar Karmen. Rubin je pozdější kultivar a proto je náročný na teplo. První plody mají stěny tlustší než 10 mm. Rajčatové plody má kultivar frukto. Osázením zpod fólie vysazujeme po 22. dubnu, na volný záhon v druhé polovině března.

Pro vlastní pěstování je velmi důležitá příprava půdy. Je samozřejmé, že organické hnojení a zarýľovanie chlévského hnoje nebo kompostu jsme udělali na podzim. Před výsadbou půdu zkypříme a zapravíme kombinované hnojiva (100 g na m2). Vysazujeme do jamek na vzdálenost 50 x 30 cm po 1 rostlině, nebo 50 x 40 - 50 cm po 2 rostlinách.
Pokud ponecháváme fólii na konstrukci celou zimu, brzy na jaře půdu vydatně zalijeme.

Při mulčování respektujeme několik zásad:

• Půdu zkypříme a pohnojíme.
   
• Okraje fólie zahrneme zemí.
   
• V místě výsadby fólii rozřízneme a vysazujeme sazenice.
   
• Používáme černou, nebo světlou fólii. Černá brání růstu plevele.
   
• Rostlinky asi za 2 -3 týdny po výsadbě pohnojíme v okolí otvoru ledkem. Hnojení můžeme opakovat jednou za 2 týdny.
   
• Pod fólií přihnojujeme opatrněji.

Někdy navzdory přiměřenému ledkování pravidelné zálivce teplou vodou některé rostlinky nasadí jeden až tři plody a přestanou se omlazovat tj. tvořit nové výhonky. Zde je nutný zásah pěstitele. Plody musíme co nejdříve otrhat a tím rostlinky přinutíme růst.

Z nemocí se nejvíce vyskytují virózy. Vytvářejí žlutozelené skvrny na listech, nebo způsobují zasychání vegetačních vrcholků. Napadené rostlinky co nejdříve odstraníme z porostu, aby se nemoc nepřenášela na zdravé. Rostlinky, které jsou vyvrácené větrem nebo velkou násadou plodů, doporučujeme přivázat ke kolíku.

Při sběru přihlédneme na požadavky jednotlivých kultivarů. Žluté a žlutozelené kultivary konzumujeme dřívější, neboť takovéto plody nemají hořkou chuť. Hořkou chuť mají zelené kultivary, proto je sklízíme až v botanické zralosti. Velikost plodů je podmíněna geneticky a některé kultivary dosahují maximálně délku 8 cm a jiné i 16 cm. Velkoplodé kultivary dosáhnou délku plodů dříve, než se v nich vytvoří aromatické látky. Proto upozorňujeme na odrůdové vlastnosti, aby nedocházelo k časným sběrem.