Skladování okurek
Je to radost podívat se na úctyhodný zástup zavařovacích sklenic s okurkami v komoře. Tato zelenina v sladkokyselém nálevu patří k nejoblíbenějším pochutinám k masovým jídlům zejména v zimním období. Ale vyžaduje to čas i dost práce, dokud se polička ke spokojenosti hospodyňky a její celé rodiny zaplní.
I když sterilizované okurky patří ke klasickým osvědčeným recepturám, občas se něco pokazí. Jako u každé lidské činnosti. Řekněme si, jak postupovat, abychom si mohli o pár týdnech na talíř položit chutné a správně křupavé okurky?
Pro přípravu sterilizovaných okurek třeba kupovat nakládačky, které se zvyknou prodávat v období od poloviny srpna do poloviny září. Nejlepší jsou okurky menší velikosti maximálně do 12 cm. Větší plody použijeme na přípravu plátků nebo podélných řezů či zeleninových salátů v sladkokyselém nálevu.
Zpracujeme je do dvou dnů a zatím je uskladňujeme v tmavé chladné místnosti, jinak by mohli žloutnout, plesnivět a měknout.
Nejprve je roztřídíme podle velikosti a dobře umyjeme. Pokud jsme sbírali plody ve vlastní zahrádce, kvůli zbytku hlíny jich třeba umýt vícekrát, přičemž si pomáháme kuchyňským kartáčkem. Potom odstraníme okvětí a stopky.
Do sklenic jejich ukládáme tak, aby se jejich vešlo co nejvíce. Na dno nejprve vložíme dle vlastní receptury různé ingredience jako větvička kopru, kousky křenu a cibule nebo plátky mrkve. Okurky vkládáme na stojato první i druhou řadu, v případě větších mohou druhou řadu tvořit menší okurky naskládané vleže. Nejsvrchnější vrstvou, uloženou natěsno, zafixujeme celý obsah sklenice, aby v něm plody volně neplávali.
Zalijeme nálevem, každý si rozhodne, zda má raději více nebo méně kyselý. Při jeho přípravě se doporučuje používat obyčejnou kuchyňskou sůl, protože mořská může zapříčinit hořkou chuť okurek, množství octa určí konkrétní receptura.
Sklenice zavřeme víčkem a sterilujeme. Litrové sklenice třeba při teplotě 80 ° C sterilizovat 15 minut, větší, například 4-litrové, 25 minut. Pokud necháme okurky v hrnci déle, mohou zbytečně změknout a ztratí pověstnou křupavost.
Nežádoucí měknutí bývá i důsledkem špatného výběru plodů, které byly přezrálé, delší skladovány nebo začali plesnivět.
Pokud začnou okurky časem dostávat šedou barvu, znamená to, že do špatně uzavřeného poháru se dostal vzduch nebo že byly nedostatečně sterilizované.
Zkusme i kvašené okurky
Pokud již nevíme vydržet, abychom si zakousli do ochucené okurky z čerstvé sklizně, můžeme si udělat kvašené okurky určené k rychlé konzumaci. Potřebujeme větší pohár, na dno jehož uložíme pokrájenou cibuli, nové i pepř, kousek křenu, stroužky česneku, hroznový list a větvičky kopru. Okurky před uložením propícháme, aby z nich při kvašení mohl unikat kysličník uhličitý. Pohár naplníme až po okraj a poslední vrstvu okurek vtlačíme, aby zpevnily celý obsah. Zalijeme slaným nálevem a přikryté necháme kvasit. Pokud třeba, nálev doléváme, okurky musí být v něm ponořené. Nálev si připravíme tak, že sůl necháme ve vodě rozpustit za studena (na každý litr 50 g soli). Pokud chceme mít okurky hotové už za týden, nálev zahřejeme a do sklenice ho nalijeme teplý. Proces kvašení urychlí i kousek chleba uložený mezi okurkami.