Bakteriální skvrnitost okurek

Okurky patří mezi naši oblíbenou pochoutkový zeleninu s nízkým obsahem kalorií. Pěstováním této plodiny se u nás zabývají nejen zemědělské podniky, ale zejména v současnosti okurky pěstují pod fóliovými kryty a v sklenících i naši zahrádkáři. Úspěšnému pěstování často zabraňuje mezi jiným i nepříjemná nemoc bakteriální skvrnitost. Je nebezpečným onemocněním a může způsobit i vážnější škody.

Původcem nemoci je bakterie Pseudomonas lachrymans. Na svůj vývoj tato bakterie potřebuje zvlášť vlhko a teplo. Optimální životní podmínky jsou při vysoké vlhkosti vzduchu a teplotě kolem 24 - 28 ° C. Malé procento srážek při vysokých teplotách omezuje její vývoj a rozšíření.
Nejtypičtější příznaky vzniklé choroby můžeme pozorovat na listech v podobě průsvitných hranatých skvrn mezi listovou žilnatinou. Těchto skvrn bývá několik. Napadené - nemocné pletivo skvrn rychle zasychá a vypadává. Na skvrnách zejména při vysoké vzdušné vlhkosti (ráno, po deštích, závlaze) se tvoří kapičky (jakoby slzičky) bělavé tekutiny - slizu, které jsou plné bakterií (podle toho se pojmenoval i původce nemoci P. lachrymans - ronící slzy). Kapičky rychlé zasychají a zanechávají po sobě bílý povlak. Mladé listy jsou více napadány. Vzácněji se tyto skvrny tvoří na stoncích nebo listových stopkách, které se pak lámou. Postiženy mohou být i květy, které opadají. Nemoc na plodech vyvolává drobné, kulaté měkké skvrny, vodnatého vzhledu. I na plodech se vytvářejí typické slzičky s bakteriemi. Po zaschnutí zůstává střed skvrn Křídově bílá. Často se na takových plodech usadí hnilobných mikroflóra, která dopomůže k jejich zahnívání. Semeno z nemocných plodů je napadeno bakteriemi nejen na povrchu, ale i uvnitř. Prvotně (kde se poprvé pěstují okurky) se nemoc rozšiřuje právě tímto semenem. Silně napadené semena obyčejně nevyklíčí, případně po vyklíčení jejich klíčky hned odumřou.

Bakterie vnikají do rostlinných orgánů přes jejich průduchy, nebo poraněnou pokožkou. Přenášejí se vodou (jsou smývané deštěm, závlahou), mechanicky (rukama při práci), nebo hmyzem.

Škodlivost zmiňované bakteriózy, která může být rozšířena všude tam, kde se okurky pěstují ať už pod kryty nebo volně na poli, je v tom, že zapříčiňuje:

• odumírání klíčících semen,
• čili snižuje procento vzcházení
• zmenšování velikosti listové plochy, neboť napadené pletivo zaschne a vypadává.
• Tím se snižuje asimilace schopnost rostliny a zkracuje se její produkce
• poškození plodů, které tím ztrácejí konzumní hodnotu,
• mohou zahnívat, a tím se celkově snižuje jejich úroda

Mezi ochranná opatření proti nemoci v první řadě patří moření semene, protože prvotním hlavním zdrojem infekce je napadené semeno. Je pravda, že ani použité mořidlo nemusí zajistit dokonalé zničení baktérií hlavně těch, které se nacházejí uvnitř semene. I přesto, že Metodická příručka ochrany rostlin to neuvádí, lze mořit okurkové semeno suchým způsobem a to Hermalom (thiram) v dávce 2-5g / 1 kg semene. Zahrádkáři si mohou toto moření v malém aplikovat následujícím způsobem: Potřebné množství semene spolu s přípravkem asi 5 minut protřepáváme ve skleněné nádobě s uzávěrem. Pokud nemáme přesně navážené množství semen a mořidla, po namoření odstraníme přebytečný Hermal.

Ochrana proti bakterióze během vegetace není u nás dosud dostatečně rozpracována. Doporučuje se sice použít měď ve formě oxichloridu - Kuprikol 50 v 0,6% konc., Ale při postřiku s Kuprikolem je třeba počítat s omezenou účinností. Upozorňujeme, že kultivary rychlených okurek jsou citlivé na měďnaté přípravky a zároveň porosty okurek nakladaček se mají ošetřovat jen do začátku tvorby plodů. Použití Neroxonu 50 (Oxichlorid mědi + zinku) se doporučuje v takové dávce jako Kuprikol 50.

Preventivní opatření proti nemoci spočívají v odstraňování napadených klíčících rostlin a infikovaných rostlin během vegetace. Hlavní je odstraňování všech zbytků po sklizni. Půdu, na níž se vyskytla nemoc, na podzim určitě přeryjeme, budou orat, aby se případné infikované zbytky dostali do půdy a tak se rozložily, shnily a bakterie odumřely. Naopak, na nezaoraných, nezhnilých rostlinných zbytcích mohou bakterie přetrvávat do příštího roku. Doporučujeme sled rostlin střídat, jednostranně nepřehnojovat dusíkem.

Dopřejme půdě v zahrádkách, sklenících a fóliovnících dostatek draslíku a vhodným hnojením zlepšujme půdní strukturu. Na špatných půdách, kde je ztížené vzcházení semen, třeba rozrušovat půdní přísušek. Dejme pozor, abychom nemoc sami nerozšiřovali tím, že procházíme porosty zejména za vlhkého počasí, zrána, po deštích. Nemoc můžeme i neúmyslně rozšiřovat při přesazování, když jsou již napadené sazenice. V sklenících a fóliovnících se snažme udržovat vyšší teploty, než je optimum pro nemoc a častěji v nich větrejme, abychom zamezili srážení vodních par. Pod kryty je bezpečnější pěstování okurek na vedeních.

Nelze zapomenout na správné hubení škůdců, jako jsou mšice, třásněnky, molice a svilušky. Zavčas proti nim použijme následující povolené přípravky:

• proti mšicím. Pirimor OP (0,05-0,75%)
• proti molice. Ambush 25 (0,025-0,05%)
• proti sviluškám Plictran (0,1%)
• Všechny vyjmenované insekticidy mají krátkou ochrannou lhůtu (5 - 7 dní).