Příčiny vyslepovaní květáku
Květák má své zvláštní postavení mezi hlízy jednak pro svou nutriční hodnotu, tak i pro všestranné kuchyňské využití, například jako cenná náhrada za masité pokrmy. Má své trvalé místo v sortimentu oblíbených zelenin a v mnoha oblastech, zejména jižního Slovenska, ho zahrádkáři pěstují ve velkých množstvích na smluvní dodávky pro výkup.
Někdy bývají pěstitelé nepříjemně překvapeni defekty Květákových rostlin, které se projevují nejvíce vyslepovaním, tj. tím, že v srdíčku se vůbec nevytvoří růžice. Jaké jsou příčiny takového stavu a jak jim můžeme předejít?
Nejprve celkem stručně připomeneme základní podmínky úspěšného pěstování květáku. Nejlépe mu vyhovuje hluboká, hlinitá půda, s neutrální reakcí, dobře vyhnojená organickými hnojivy, především chlévským hnojem. Porosty není při květáku příliš důležitá, v dobrých půdách ho můžeme pěstovat i po košťálovinách, protože nejsou příliš citlivé na opakované pěstování po sobě. Vysazujeme přiměřeně hluboko a "na vodu".
Časný jarní květák můžeme vysazovat po dostatečném otužení sazenice už v první polovině dubna, ale musíme si uvědomit, že přízemní mrazíky kolem -5 ° C už mohou vysazené rostliny vážně poškodit. Časná výsadba je tedy dost riziková, přičemž mrazem poškozené rostliny nemusí navenek jevit nápadnější příznaky a mohou dále normálně růst. Zjistíme to až v době sklizně, kdy rostliny s původně namrzlých srdíčky zůstávají vyslepené. Tehdy je střed rostliny zcela prázdný, nebo v něm najdeme zbytky zhnědnutí, odumřelých základů růžic. Citeľnejších škod způsobených mrazíky se musíme obávat zejména tehdy, pokud byly rostliny zasaženy pomrazíkách, už začali bujněji růst a stali se citlivějšími na nízké teploty.
V praxi se nejčastěji setkáváme s dvěma zcela odlišnými příčinami vyslepovania květáku. Způsobuje ho buď živočišný škůdce - komářík plodomor zelný (Contarinia nasturtii), nebo vzácněji nedostatek mikroelementů molybdenu. Jak spolehlivě známe skutečný důvod vyslepovania a jaké jsou možnosti preventivní ochrany?
Plodomor zelný je velmi zákeřný parazit, protože jeho počáteční výskyt si pěstitel běžně nevšimne. Komáříky, které se líhnou z kukel co přezimovaly v půdě, vyhledávají většinou v květnu mladé rostliny květáku, jakož i dalších košťálovin a kladou na povrch růstového vrcholu (při květáku do místa budoucí růžice) skupinu drobných, průsvitných, asi 1/4 mm velkých vajíček . O několik dní začnou vylíhlé larvy, které žijí na povrchu rostliny v málem množství průsvitné tekutiny, pletivo "strouhat" svými ústními háčky. Výsledkem této poměrně krátké činnosti larev je odumření a skorkovatění středu rostliny. Asi o 10 až 12 dní larvy dospívají a padají na zem, ve které se později kuklí. V létě se pak objevuje druhá a na podzim ještě i třetí generace plodomora.
Při poškozeném květáku listy normálně pokračují ve svém vývoji a na rostlinách ze začátku nebudete pozorovat žádné změny. Teprve později dochází k robustnějšímu růstu listů, přičemž v srdíčku rostlin najdeme místo růžice jen skorkovatěnou plošku.
Pokud jsou postiženy jiné košťáloviny, např. zelí nebo kapusta, vede poškození vegetačního vrcholu často k tzv.. "Více hlavosti" rostlin, kdy mívá jedna rostlina i dvě malé, znehodnocené hlávky.
Druhá, nebo i třetí generace škůdce, může podobným způsobem škodit na letních, nebo podzimních květáku a dalších košťálovinách.
Ochrana proti plodomorovi je založena na včasné a případně opakované aplikaci vhodného insekticidního přípravku, např. BI-58 v 0,1%, nebo Soldepu v 0,2% koncentraci. Problémem je jen vhodný termín zásahu, který nejlépe určíme prohlídkou srdíček rostlin. Ta si ale žádá už určité zkušenosti, pokud chybí, pak se budeme držet kalendáře a první ošetření uděláme v teplejších oblastech asi v polovině května, v chladnějších až koncem května a postřik asi o 10 dní zopakujeme.
Vyslepovanie vlivem nedostatku molybdenu můžeme spatřit už poměrně brzy po výsadbě květáku, protože postiženým rostlinám se začínají typickým způsobem deformovat listy ("pampeliškový" listy). Pokud jejich čím dříve zalijeme 0,1% roztokem molybdenanu v dávce asi 0,1 l na jednu rostlinu, dají normální úrodu. Pokud zásah neuděláme, příznaky onemocnění se dále prohlubují a rostliny v době sklizně mají v srdíčku místo růžic jen několik hákovitý poskrúcaných listů.
Molybdenové vyslepovanie se v našich podmínkách objevuje lem na kyselých půdách, proto je důležitou prevencí i dostatečné vápnění půdy, kterým snižujeme půdní kyselost a tím zlepšujeme i přístupnost molybdenu.
Ti pěstitelé, kteří již byli v minulosti postiženi molybdenový vyslepovaním květáku udělají dobře, pokud si pořídí molybdenan (prodává se v semenářství v 100 gramovém balení) a preventivní, asi týden po výsadbě jednorázově zalijí rostliny. Ve velkovýrobě se doporučuje plošný postřik molybdenanem před sázením květáku v dávce 1 až 2 kg na 1 ha.