Pěstování zelené fazole v každém ročním období
Zelené lusky skupiny zahradních kultivarů fazolí obecné (Phaseolus vulgaris L.) jsou z hlediska biologické hodnoty velmi cennou zeleninou. Obsahují vitamín C, menší množství provitaminu A, thiaminu a riboflavinu az minerálních látek má význam především vápník.Provitamín A se ve fazolích vyskytuje společně s chlorofylem. Čím mají lusky intenzivnější zelenou barvu, tím jsou bohatší i na provitamín A.Sušinu lusků tvoří hlavně uhlohydráty, z nichž značná část jsou pravé cukry rozpuštěné v buněčné šťávě. Nerozpustné glycidovou složky, tzv..hrubé vlákniny se nacházejí ve fazolových luscích ve výši asi 1%. Tato složka, kterou dříve pokládali za balast, nabývá dnes - ve světle nových poznatků z oboru fyziologie výživy - podstatný význam. Její vztah k rychlosti posunu potravy zažívacím traktem je všeobecně známý. Bylo zjištěno, že tato rychlost je v korelaci s četností výskytu nejvážnějších nemocí zažívacího ústrojí, přičemž rychlejší postup objemnější tráveniny zažívacím traktem četnost těchto onemocnění snižuje. Vzhledem k tomu třeba hrubou vlákninu také počítat k látkám, které jsou z hlediska biologické hodnoty cenné. V sušině lusků jsou dále - především v nezralých semenech - obsažené bílkoviny s výhodnou skladbu aminokyselin.Složení žlutých lusků je podobné jako zelených, chybí v nich však provitamín A. Při porovnávání s jinými druhy zeleniny jsou fazolové lusky energeticky bohatší.
Fazole obecné pochází z tropických a subtropických oblastí Severní a Jižní Ameriky. Do Evropy ji přivezli začátkem 16. století španělští mořeplavci. Rychle zdomácněla v následujícím století se fazolová kultura rozšířila po celé Evropě. Z evropských zahrad zcela vytlačila katjang (Vigna sinensis STICK M. Savi) - rostlinu podobnou fazolí. Pochází také z tropů a pěstovala se na zelené lusky i na suché semeno, avšak pro naše podmínky s méně výhodnými hospodářskými vlastnostmi. Rozšířením fazolí obyčejné se snížil význam i bobu obecného (faba vulgaris Moench.), Jehož pěstování bylo dříve dost rozšířené.
Plocha, na níž se v současnosti v ČR pěstuje fazole zahradní, je v porovnání s ostatními druhy zeleniny jedna z nejmenších. Přitom převážná část ploch, téměř čtyři pětiny, připadá na místa, kde jsou pro pěstování fazolí výhodnější klimatické podmínky, zejména v jižních oblastech. Za jednu z hlavních příčin současného nižšího rozšíření této biologicky velmi hodnotné a spotřebiteli oblíbené zeleniny ve velkovýrobě můžeme označit především vysokou spotřebu ruční práce při sklizni lusků. Podstatné zlepšení lze očekávat po zavedení sběrových kombajnů, které velmi zproduktivnit sběr.
Zásobování trhu čerstvými fazolovými lusky pozdní je v našich klimatických podmínkách podobně jako zásobování jinými druhy zeleniny - sezónní záležitostí a omezuje se na krátkou dobu letních měsíců. Při úvahách o možnostech pěstování fazolí iv ostatních obdobích roku musíme vycházet z jejích vlastností, které podmiňují nároky na pěstování ve volné půdě.
V naší zeměpisné oblasti je fazole rostlinou jednoletou. Zahradní kultivary se pěstují ve dvou formách, keříčkovému a kolíkové. Jejich pravděpodobnou divoce rostoucí formou, ze které byly vypěstovány, je liána vysoká 3 až 4 m. Od vzejití až do začátku semenné zralosti potřebuje mnohem delší období než kulturní fazole obyčejná a také čas kvetení i zrání je delší, přičemž je charakteristická určitá remontantnosť. Dědičné vlohy pro tuto vlastnost mají i kulturní rostliny fazole, na kterých remontantnosť můžeme vyvolat otrhávaním zelených lusků. Tímto způsobem můžeme zvýšit produkci lusků a také rozšířit jejich sběr na delší období.
Fazole je rostlinou teplomilnou. Na klíčení potřebuje teplotu asi 10 ° C av tomto období je velmi citlivá na nižší teploty; při poklesu k 0 ° C hyne. Fazole ani později nesnáší chladno. Tím je dána nutnost pozdějších termínů výsevu při pěstování ve volné půdě. Výsev volíme tak, aby nedošlo k poškození rostlin pozdními jarními mrazíky.
Při kozmopoliticky rozšířených kulturních formách, které vznikly z divokorastúcich druhů a původně rostly v úzce vymezené oblasti, je závislost jejich růstu od délky dne velmi oslabena, nebo vůbec neexistuje. Došlo k tomu přes dlouhé období šlechtitelské činnosti, když se z šlechtěných druhů vybírali formy nezávislé na délce dne, nebo se snadno přizpůsobovaly světelnému režimu v nové oblasti. Tímto způsobem se z původní formy vypěstovali i současné kultivary fazolí. Původní forma byla sice přizpůsobena ve své pravlasti tamnímu krátkému dni, avšak úspěšné zavedení fazolí do evropských podmínek umožnilo výskyt forem s fotoperiodickými vlastnostmi, které se sice v pravlasti fazolí neuplatnily, ale pro přechod do Evropy byly nezbytné.
Nezávislost fazolí od světelného režimu dne umožňuje postupné výsevy od jara až do léta. Poslední termín třeba volit tak, aby s ohledem na klimatické podmínky dané oblasti a na vegetační období pěstovaného kultivaru dosáhli lusky konzumní zralost ještě před prvními mrazíky.Můžeme využít i remontantnú schopnost fazolí a rozdíly v ranosti jednotlivých kultivarů. Vhodnou kombinací těchto faktorů můžeme docílit postupný sběr čerstvých lusků při pěstování ve volné půdě tak dlouho, jak to dovolí teplotní podmínky v dané oblasti - u nás v průměru asi 3 - 4 měsíce.
Postupnými výsevy a volbou vhodných kultivarů můžeme také regulovat sběr zelených lusků pro konzervárny a mrazírny, kde na rozdíl od pěstování v domácích zahrádkách je sice potřebný jednorázový sběr s použitím mechanizačních prostředků, avšak zabezpečující plynulý přísun čerstvé suroviny po určité časové období bez skladování suroviny před zpracováním .
Pokud vytvoříme pro fazole vhodné tepelné podmínky ve skleníku, můžeme vzhledem k jejímu nenáročnost na světelný režim dne sklízet zelené lusky prakticky po celý rok. Ve velkovýrobě se fazole ve sklenících nepěstuje z ekonomických důvodů. Nedostatek čerstvých lusků na trhu se v určitém období nahrazuje výrobky mrazírenského a konzervárenského průmyslu, tj. sterilovanými a mraženými fazolovými lusky. Z nich zejména mražený výrobek se svou senzorickou hodnotou přibližuje vlastnostem čerstvých lusků. V současnosti si může i drobný pěstitel zpracovat část své produkce fazolí na kvalitní výrobek. Když však má ve své zahrádce skleníček s vhodnými teplotními podmínkami, nic mu nestojí v cestě, aby svou domácnost zásobil čerstvými fazolovými lusky v kterémkoliv ročním období.