Význam moření česnekové sadby

Česnek jako zeleninová kultura má v naší společnosti poměrně široké uplatnění. Používá se v domácnostech na přímý konzum a také jako přísada do různých jídel, v odvětvích zpracovatelského průmyslu ap. Úrody česneku v jednotlivých letech bývají značně kolísavé, ačkoli se pěstuje ve stejných ekologických podmínkách a přibližně stejné agrotechnice. Na této skutečnosti se podílí více faktorů a to půdní, klimatické a povětrnostní podmínky, kvalita sadbovém materiálu, agrotechnika, ochrana atd.. Při analýze příčin se zjišťuje, že ke snížení výnosů dochází nejčastěji v porostech, kde česnek nebyl před výsadbou chemicky ošetřován. Škodlivých činitelů česnek nemá mnoho, ale i tak dokáží výrazně snížit úrodu a nepříznivě ovlivnit delší skladování.
Obsahem článku chceme upozornit drobných pěstitelů na význam chemického moření česneku před výsadbou, protože tento zásah v průběhu dalšího pěstování nemůžeme nahradit žádným opatřením.
V současném období nejvýznamnější škodlivý činitel česneku je háďátko česnekové - Ditylenchus alli , které kromě česneku napadá i cibuli, pažitku a některé další cibulové rostliny. Škůdce žije v pletivech rostlin, kde zhoubnou činností způsobuje houbové zduřeniny, různé deformace, druhotnou činností hub a bakterií, které zavlekl na svém těle dochází k hnilobě.
Výraznější napadení česnekových rostlin háďátkem lze zjistit již během vegetace, neboť napadené rostliny se jednak vzrůstem a také habitus značně odlišují od zdravých. Na napadených rostlinách listy nemají tak pravidelné a střídavé rozmístění jako na zdravých, vyrůstají jakoby z jednoho místa, zeleň je bledší nažloutlá, rostliny jsou menší až zakrslé. Po vyjmutí nemocné rostliny z půdy vidíme, že stroužky jsou houbovým zduřelé, měkké a při pokročilejším stadiu onemocnění dochází k hnilobnému rozkladu. Přítomnost háďátek v napadené hlavičce lze zjistit tak, že dužinu stroužku rozdrtíme a v kapce vody kapesní lupou při 10 násobném zvětšení uvidíme pohybující se drobné červíčka.
Intenzita napadení česnekových rostlin háďátkem bývá různá. Při silnějším napadení dochází již v porostu ke znehodnocení celých rostlin a tím prakticky k přímým ztrátám na úrodě. Kromě toho napadené rostliny pokud se neodstraní z porostu stávají se zdrojem nákazy pro cibulovité rostliny po dobu 4 až 6 let. Při slabším stupni napadení onemocnění na rostlinách neprojevuje se navenek viditelnými příznaky.Onemocnění se zpravidla zjišťuje až v době sklizně a to slabším projevem nákazy na hlávkách, případně i během delšího skladování.
K nejčastějšímu pokud největšímu rozšiřování háďátka česnekového dochází zejména při slabším stupni napadení, protože když jsou napadené rostliny bez viditelných vnějších příznaků, pěstitel je považuje za zdravé a upouští od chemického ošetřování. Na velmi slabě napadených rostlinách přítomnost háďátka lze zjistit až po úplném byste odloupávali stroužků s použitím stereoskopického mikroskopu při vícenásobném zvětšení. Na povrchu oloupaných stroužků nacházíme háďátko spirálovitě stočené v nepohyblivém, jakoby v utlumení stavu. V průběhu skladování, zejména při nižší teplotě a nižší relativní vlhkosti vzduchu háďátka stroužky česneku nepoškozují a čekají na vhodnou příležitost, aby se mohli dostat dovnitř stroužků a v nich se rozmnožovat. K tomuto prakticky dochází až když se česnek vysadí bez patřičného ošetření mořením.
Z uvedeného je zřejmé, jakým způsobem se může tento velmi bezpečný škůdce česneku šířit a do jaké míry může nepříznivě ovlivňovat výšku sklizené úrody.
K zamezení šíření háďátka česnekového nejúčinnějším a ekonomicky výhodným opatřením je moření sadby před výsadbou. K moření z dostupných přípravků se nejlépe osvědčuje (5%) roztok Sulky během 6 až 12 hodin. Účinnou látkou tohoto přípravku je polysulfid vápníku, který háďátka v průběhu moření bezpečně zničí. Při samotném moření postupujeme tak, že hlavičky česneku oddělíme a na moření přednostně používáme největší stroužky, které vkládáme buď do skleněného poháru, nebo síťky. Sklenice po zalití roztokem zavážeme síťovinou, aby stroužky nevystoupili na povrch hladiny roztoku. Síťky noříme do nádob s roztokem a zatížíme těžším předmětem, neboť samotné stroužky by plavaly na povrchu, takže moření by nebylo dostatečně účinné. Po ponoření obalů do roztoku ho několikrát zamícháme, abychom odstranili vzduch a důkladně se smáčí celý povrch stroužků. V průběhu moření se stroužky česneku zbarví do modrozelená, tímto se kvalita sadby nesnižuje.
S mořením je nejlepší začít večer, druhý den ráno obaly po vyjmutí z nádob otevřeme a stroužky vyjmeme a necháme v tenké vrstvě osušit, nebo ho vysazujeme před vysušením.
Při použití moření SULKO se musíme přesvědčit zda přípravek je ještě v záruční lhůtě a zda i v průběhu skladování nedošlo hlavně vlivem mrazů ke znehodnocení, nebo ke snížení biologické účinnosti. SULKO se účinkům mrazů znehodnocuje a proto jejich uskladňujeme v místnostech, kde teplota neklesá pod bod mrazu.
Uvedený způsob a postup moření česnekové sadby je spolehlivý, dostatečně účinný, jednoduchý a levný. Tímto opatřením však háďátku ničíme jen na sadbě. V takových případech, že je zamořena půda, moření nepostačuje k tomu, aby se zamezilo pozdějšímu napadení škůdcům z půdy. Ochrana proti infekci z půdy je jen v dodržování osevního postupu, tedy ve správném střídání plodin. Na zamořené pozemky česnek a další cibulovité kultury nevysazujeme do 4 až 6 let. Dezinfekce půdy s použitím některých zahraničních chemických přípravků jako DD Shel, Dyfonate je možná, avšak z ekonomických důvodů nemůže tento způsob uplatnit.