Málo známý škůdce cibule kuchyňské

Pěstitelé cibule určitě znají poškození listů cibule kuchyňské, které se projevuje v podobě bílých skvrn nepravidelného tvaru i velikosti.Přitom ale vnější pokožka listů vůbec není porušena. Skvrny vypadají jako okénka a vyžírají jejich bezhlavé larvičky mínerky cibulové (Dizygomyza CEPA) , které žijí uvnitř listů.
Mínerka cibulová je drobná, pouze 2 až 3 mm dlouhá moucha se žlutou hlavou a černým tělem. Larva je žlutobílá, v dospělosti měří 4 až 5 mm. Kukla má také pouze 2 mm a je žlutohnědá.
Mínerka cibulová přezimuje ve stádiu kukly zpravidla několik desítek milimetrů pod povrchem půdy. V závislosti na průběhu jarního počasí se v dubnu až květnu líhnou mouchy. Samičky před kladením vajíček napichávajú vrcholy cibulových listů a sají z nich šťávu. Potom kladou vajíčka tak, že je zapouštějí do listových pletiv zpravidla v bazální části. Kladení vajíček může někdy trvat až dva měsíce. Z vajíček vylíhlé mladé larvičky nejprve vyhryzávajú v listových pletivech dlouhé, hadovité miny, starší vyžírají terčové miny.
Škodlivost mínerky cibulové je v jednotlivých letech různá. Silnější výskyt můžeme očekávat v chladnějších letech s dostatkem srážek.Vyšší teploty a sucho škůdci nevyhovují. V letech silnějšího přemnožení bývá poškozena většina listů, postižené listy předčasně žloutnou a usychají a cibule se spíše zatahuje. Tento poznatek vedl v minulosti mnoha pěstitelů cibule k nesprávnému názoru, že přítomnost škůdce v porostech cibule je výhodná, protože urychluje její zrání. Zapomněli však na to, že cibule zůstává drobnější a že se tím snížily i úrody. Kromě přímých škod, které napáchají larvy svými požerky v listech, se předpokládá, že přenášejí i některé virové onemocnění cibulovin.
Vyvinuté larvy opouštějí cibuli, zalézají do půdy a mělce (20 až 30 mm) pod povrchem půdy se zakuklí.
Mínerka cibulová má do roku zpravidla pouze jednu generaci. V Německu však uvádějí až dvě, přičemž larvy druhého pokolení poškozují v tamních podmínkách v druhé polovině léta hlavně pórek.
Chemický boj proti mínerke cibulové by byl nejúčinnější, kdyby byl zaměřen proti mouchám. Protože však dosud nemáme vypracovanou metodu signalizace výletu much, musíme se spokojit s chemickým zásahem až po zjištění okének na listech cibule. Stříkáme však pouze ve vlhkých a chladných letech, protože v teplých a suchých podmínkách se zpravidla ve škodlivé míře nepřemnoží. Proti larvám v listech jsou účinné pouze přípravky se systémovým, nebo alespoň s hloubkovým účinkem. Z dostupných přípravků jsou to například Bi-58 EC, Metation E 50 s hygienickou ochrannou lhůtou 21 dní.
Vycházeje z poznatku, že kukly přezimují mělce pod povrchem půdy, můžeme proti mínerke cibulové bojovat i nepřímo tak, že záhony, kde byla vysazena cibule, hluboko zryjeme, nebo zorieme. Tím se kukly dostanou do spodních vrstev půdy a pouze z malého procenta kukel se vylíhnou na jaře příštího roku mouchy.
Na závěr ještě připomínáme, že při postřikování cibule (nejen proti mínerke cibulové) musíme do postřikové tekutiny přidat i smáčedlo.