Léčivá Čekanka

Tuto rostlinu známe na našem území jako vytrvalou bylinu s léčivými účinky - takzvanou čekanku obyčejnou. Ve Francii je známá spíše čekanka salátová, využívána jako labužnická ingredience ve studené a teplé kuchyni. Nejenže je vynikajícím doplňkem mnoha receptů, zároveň nabízí i pomocnou ruku při léčení současných chorob. Inspirujte se Francouzi, Belgičany nebo Holanďany, a objevte čekanku jako chutnou každodenní surovinu.

Čekanka obecná

• Při slově čekanka se ihned každému vybaví bleděmodré jazykovité květy uspořádané v úborech a tvrdá květem s laločnatými listy. V tomto případě hovoříme o čekance obyčejné, která kvete od července do září v nížinách až v podhorských oblastech. Babičky bylinkářky sbírali z čekanky obecné kořen a kvetoucí nať. Hořčiny v ní obsažené působí žlučopudně a podporují trávení. Kořen se v léčitelství používá na výrobu žlučníkových, diuretických a antidiabetických čajů. Diuretické čaje pomáhají odplavit z těla nadbytečnou vodu a odpadní látky, antidiabetické čaje se používají jako pomocné léčiva při onemocnění cukrovkou. Nať má v podstatě podobné účinky jako kořen, avšak látky jsou v ní obsažené v menším množství. Kořen vyšlechtěné čekanky slouží i na výrobu cikorku, kávové náhrady a přísady. Pod tento vynález jsou podepsaní Holanďané, kteří ji vyrábějí již od 17. století pražením kořene čekanky. Své zlaté období zažívala během první světové války, když světem proudila (nejen) kávová krize. V současnosti je nejoblíbenější melta, tedy instantní cikorka.

Čekanka salátová

• Díky cikorku byly náhodou v 19. století objeveny čerstvé čekankové puky. Jistý Belgičan si totiž chtěl připravit čekankové kávu, a tak nechal ve sklepě vyschnout kořeny. V místnosti byla však tma a vlhkost, které způsobily, že z kořene vypučili hlávky. Překvapený jejich vyzkoušel a zjistil, že chutnají výborně a čerstvě, jsou křupavé a šťavnaté. Tento nový objev dostal název čekanka salátová a velký úspěch dosáhl zejména ve Francii. Čekanka salátová (nazývaná také hlávkové nebo poupat) obsahuje vitamíny C, K a karoten, z minerálních látek převyšuje zejména vápník, železo, magnézium a fosfor. Obsahuje i hořčiny, které pomáhají při trávicích a vylučovacích obtížích.
• Čekanka salátová se pěstuje ve tmě, v buňkách rostlin se tak tvoří méně chlorofylu, proto má průsvitnou až bledě žlutou barvu. Další výhodou čekanky je její vysoká kvalita, která je výsledkem ruční práce. Počáteční fáze vypěstování této byliny, čekanky salátové, začíná v květnu, když se vysazují semínka. V listopadu, když jsou kořen a listy dostatečně vyvinuté, následuje sběr kořenů (listy se odstraňují, při pěstování čekanky salátové jsou nepotřebné). Kořeny se uskladňují v chladné, tmavé a mírně vlhkém sklepě. Krabice s kořeny čekanky se pravidelně kropí vodou a pokryjí velmi jemnou vrstvou lehké půdy. Absolutní tma a stabilní teplota dovolí kořenům, aby z nich o dvacet až pětadvacet dní vyrostly puky. Ty se posbírají, oddělí od kořene, z pupenů se ručně odstraní i vnitřní listy a zelenina se vytřídí a balí. Proto je vhodná ke konzumaci nebo na kuchyňskou úpravu bez jakékoliv předešlé úpravy.
• Už podle názvu se z ní nejčastěji připravují čerstvé saláty. Zkuste salát z jablek, vlašských ořechů a rokfóru nebo jiného plísňového sýra, jablka můžete vyměnit za i za hrušky. O trochu exotičtější zní kombinace s kozím sýrem a s citrusovým ovocem (zejména s pomeranči). Výborné jsou i rozinky. Můžete ji podávat rozkrojenou na hrubší čtvrtiny nebo rozdělenou na jednotlivé lístky, které se výborně namáčejí do dipů, smetanových nebo pikantních omáček, bylinkových nebo křenového jogurtů, dresinků nebo slouží jako podložky pro saláty. Čekance neublíží ani tepelná příprava. Pražení a dušení na másle a smetaně nebo čekanka zapečená, to jsou nejznámější způsoby jejího využití v teplé kuchyni. Vařená má hnědo šedé zbarvení, kluzký povrch a sladší a jemnější chuť, zejména když přidáte máslo. Zapékejte ji se slaninou nebo lehkým masem, zalitou bešamelovou nebo smetanovou omáčkou, na vrch nakrájejte proužky másla a nastrouhejte parmazánem nebo ementálem. Čekanka skvěle ladí s vajíčky, sýry a šunkou i proto, že vytahují z ní hořkost. Nezklame ani milovníky krémových polévek. Do vroucího vývaru přidejte tavený sýr, směs osolte, opepřete a přiveďte opět do varu. Přidejte očištěné a nakrájené hlávky čekanky. Polévku vařte, dokud čekanka nezměkne. Polévku rozmixujte a podle vkusu ochuťte.

Díky obsahu hořčin, zejména glykosidu intybinu, má čekanka nahořklou příchuť, proto není mnohým po chuti. Pokud odkrojíme spodní dva centimetry od kořene, tedy nejhořeší části zeleniny, čekanka bude mnohem jemnější. Druhým grif je namočit listy na čtvrt hodiny do osolené vody. Třeba avšak myslet na fakt, že právě hořčina glykosid intybin má příznivé účinky na funkci žaludeční a vylučovací soustavy. Čekanka působením svých látek chrání i kardiovaskulární soustavu, snižuje cholesterol v krvi, zabraňuje nadměrnému ukládání tukových buněk. Ty jsou odvedeny z těla ven ještě předtím, než se stihnou dostat do krve. Pokud trpíte arteriosklerózou, vysokým krevním tlakem, nadváhou, cukrovkou, měli byste čekanku pravidelně zařadit do vašeho jídelního lístku. V rámci ochrany trávicí soustavy omezuje výskyt rakoviny střev, čistí žaludeční sliznici a mikroflóru. Zároveň stimuluje činnost žlučníku a jater.

Autor: Zuzana Krátká