Symboly svatebních dortů
Svatební dort není jen obyčejný symbol svatební hostiny. Tento moučník má svou úctyhodnou historii, který umocňuje jeho smysl a roli v dny důležitém pro novomanžele.
Symbolika svatebních koláčů
Kořeny tradice pečení svatebního dortu sahají až do starého Říma. V této komunitě si zvykli na svatbu napéct pšeničné a ječné chlebíčky jako symboly prosperity i plodnosti. Jeden z nich ženich rozlomil nad hlavou nevěsty, což mělo novomanželům přinést do života děti i štěstí a zároveň se tímto aktem vyjadřovala dominance muže v manželském svazku. Ani drobky z rozlomeného chleba nevyšly na zmar. Posbírali je hosté, kteří věřili, že kousek štěstí novomanželů se hodí i jim.
Svět objevil patrový dort
Středověk přinesl trochu humoru do koláčové tradice. V Anglii se v rámci zábavy na svatební hostině zvykla postavit kopa koláčů podobných vánočce, přes kterou se novomanželé snažili políbit, což nebylo vůbec jednoduché. Dobírání mělo nakonec jinou pointu. Z této hromadu napečených moučníků nakonec v 17. století vznikl patrový dort. Autory byli francouzští pekaři, kteří vymysleli důmyslný držák na stabilitu několika korpusů.
Problém s polevou
V té době vytvořit podobné sladké monstrum, ze kterého žasli všichni svatebčané, nebylo vůbec jednoduché. Dort připravovali i několik dní, ale protože tvůrcům chyběla lednička, nemohli ji zdobit polevou hned. Roztavila by se. Proto těsto nejprve natřeli vepřovým sádlem, aby neoschlo a v den svatby ho seškrábali a nahradily originální polevou. Později začali přidávat do polevy více tuku, aby zůstala déle čerstvá.
- Bílá barva, která vyjadřovala i čistotu nevěsty a nového začátku dvou lidí, začala dominovat ve viktoriánském období. Zejména bohaté šlechtické rodiny oblékli celou svatbu do bílé. Včetně koní s kočárem, nádherných vyšívaných nevěstiných šatů s vlečkou, luxusního prostírání a dekorací stolu na hostině a také bílé polevy na úctyhodně vysoké dorty. Tehdy se vyráběly z drahého rafinovaného cukru.
Krájení a konzumace
Co by to bylo za dort, kdyby jen očaroval krásou. Každou třeba pokrájet a sníst. I v těchto prvcích se udržují tradice, které navazují na ty staré římské. Zejména rozdělení dorty mezi svatebčany, aby se takto každý kouskem podílet na štěstí mladého páru. Jako první moučník nakrojila nevěsta, která se jako žena stará o kuchyni a chutné jídlo. Dnes však svoji svatební dortu krájí novomanželé obvykle společně. A aby jim manželství vydrželo, musí ji i ochutnat. I jen malý kousek. A když už jsme u zvyklostí a pověr, nevěsta by se neměla v žádném případě podílet na pečení svatebního dortu, zákusků nebo koláčů, protože by měla uplakané děti a trpěla by v manželství nouzí.
Mistrovská díla
V současnosti si snoubenci na svůj velký den objednávají dort podle svých představ. Některé cukrářské výrobny nebo i jednotliví podnikatelé se orientují výhradně na tento druh moučníků a jsou schopni vytvořit absolutně dortové zázraky. A nepeče jen běžné patrové dorty, ale zvykem je připravovat i dorty různých tvarů, které vyjadřují zájmy, profesi či sny mladého páru. Může to být jachta na rozbouřeném moři, pohádkový zámek nebo auto, na kterém si do poslední čokoládové matice či kola všichni pochutnají.
Autor: Zuzana Smutná