Masopustní hody

 Masopust jsouobdobím zábavy a hodování. Ideální čas na svatby a plesy. Všechny příležitosti, kde se vydatně jedlo.

Charakter masopustu určoval kdysi i rytmus života, hlavně na vesnici.

Leden a únor nedával mnoho příležitostí k práci na poli, proto se hospodaří soustředili na rodinné setkávání a zábavu. V těchto týdnech byly již prasátka správně vykrmené, nastal i čas zabijaček, které ovlivnily způsob stravování.

Konzumovali se jídla připravená z čerstvého masa i zabijačkové speciality jako jitrnice, tlačenka a klobásy. Když chodili na tradiční obchůzku mládenci oblečeni ve masopustních maskách po celé vesnici, v každém domě je pohostili klobásou či kusem slaniny. Nebo udělali smaženici z vajec. Případně vyškvařili slaninu a na sádle osmžily koblížky nebo šišky. Konzumace smaženého pečiva, jako byli fánky nebo boží milosti, se spojovaly i se symbolikou. Tato jídla měly zaručit rodině ochranu a dobrou úrodu či celkovou prosperitu. Bohatí sedláci si zvykli vystrojit hostinu výhradně pro chlapy, se kterými si dohodli pomoc při jarních i letních pracích na poli či na loukách. Nabídli jim skopové, šunku a nemohla chybět ani pálenka.

Masopustní jídla byly většinou kalorické, mastnější a sladké. Naši předkové to však měli velmi dobře vymyšlené. Protože už od Popeleční středy nastoupil půst, cyklus roku, ve kterém se lidé připravovali na další křesťanský svátek - na Velikonoce. Tehdy se očistili duševně, ale i fyzicky. Z jídelníčku se ztratilo maso, vejce a sýry a tvořily ho zejména brambory, zelí a luštěniny či moučné pokrmy. Organismus se proto dostal velmi rychle do formy.

Autor: Zuzana Smutná