Jídla o velikonocích

Termínem pro ukončení jarního půstu byl oběd na Velikonoční neděli, když si celá rodina mohla oficiálně dopřát potraviny a obřadního jídla, které nechali vysvětit při ranní mši.
A co bylo zvyklostí během jarních svátků klást na stůl?

• Obvykle koláče, chléb, vařená šunka, klobásy, máslo, tvaroh a samozřejmě vejce. Těmto potravinám se přisuzovala magická moc. Část z nich nebo alespoň drobenka se upekla i domácím zvířatům a drobky z chleba a skořápky z vajíčka se podle zvyku zaorali do brázdy, aby bylo dostatek jídla po celý rok. Vajíčka jako symbol jara byly základem několika tradičních jídel. K frekventovaným patřila smaženice nebo také vaječnice, jinde preferovali upečenou směs z vajec, uzeného masa a žemlí, tzv.. babu či ztracené kuře . Sirek uvařený z vajec a mléka dnes mnozí už neznají, ale kdysi to bylo oblíbené obřadního jídlo. Zvykl se nabízet i mládenci, kteří chodili zalévat. A protože ve stádech se už narodili mláďata, solventnější si upekli kůzle nebo jehně. Chudší si maso nahrazováli mléčnými výrobky, zejména tvarohem, sýrem a oštiepkem. A jelikož na žádné hostině nemůže chybět koláč, ženy napekli jidášky , pečiva ve tvaru písmen, zvířátek a figurek, nebo kulatý koláč paska , který symbolizoval slunce i nový život. Ale dělali se i podlouhlé koláče a záviny známé jako mrváň či Calty . A Jakápak by to byla Velká noc bez beránka z jemného těsta upečeného v hliněné nebo železné formě? Samozřejmě patřičně pocukrovaného a ozdobeného mašličkou pro radost dětí.

Autor: Zuzana Smutná