Jak zatočit z pamlsky

Rádi pamlsky? To je zcela normální. Sladkosti milují děti i dospělí.

Mlsají nejen lidé - zkuste se zeptat majitelů psů, zda jim chutnají sladkosti. Chovatelů koní, zda by kůň pohrdl kostkami cukru. Zeptejte se majitelů papoušků, jak nepříčetně se ptáci dožadují piškotů.

To, že všem sladké tak chutná však ještě neznamená, že to je i zdravé! Bohužel. Čokolády, dorty, piškoty, sušenky, tyčinky a samozřejmě i sladké limonády a koly jsou potravinami, které se v přírodě volně nenacházejí. Nemusíte si namáhavě klestit cestu pralesem, abyste narazili na pár trubiček. Nemusíte se vyšplhat na strom, abyste se napili kokakoly. Pokud chcete bílou čokoládu, nemusíte ji honit po poli a ulovit ve smrtelném zápase.

Nic takového. Sladkosti si člověk prostě koupí a bez fyzické námahy se jimi lze nacpat. Chuť je úžasná, tak proč by přestával s jedením právě v nejlepším?

Bohužel, v tomto nás chuť dokonale zrazuje. Láká nás jíst a my bezmocně pocucáváme vaječný koňak, nebo pojídáme makovník s řádně sladkým kakaem. Bez ohledu na to, kolik energie nám třeba doplnit. Sladká chuť nás tak trochu zbavuje příčetnosti.

Pocitový index

• Člověk při opakování otupí a pak už žádá jen více. Nastříkáte se voňavkou a za chvíli ani nevíte, že ji na sobě máte. Tak frknete ještě trochu. A za chvilku už zas nic necítíte. Lidé kolem vás už omdlévají, ale vy o své vůni nic nevíte.

• Stejné je to i s jinými smysly. Vyjděte z tmy na světlo a oslepí vás. Chvíli budete mhouří, ale pak se rozkoukáte a už vidíte normálně.

• I se sladkostmi je to podobné. Stačil by vám banán, ale pokud je bomboniéra, je to lepší. Je sladší. Časem si na sladkosti zvyknete a začnete přebírat. Málo sladké banány vám už ani nebudou chutnat, neboť ...

Práh tolerance

• ... Se změnil. Už jste zvykly na uměle oslazené zákusky, na příkrém čokoládu. Už vám nechutnají nějaké Otupné blbosti typu ovoce, zelenina - téměř bez chuti, stvořené přírodou. Chcete koncentrát. Cukr, med. Hodně! Už jste pocitově závislí - pokud máte cítit sladkou chuť, musí být umělá.

• A vy chcete tu chuť cítit a tak platíte výrobcem za to, že můžete jíst potraviny, které vám chutnají až tak, že se dobrovolně cpe, i když vaše osobní váha ukazuje stále vyšší čísla.

• I člověk s běžně dostupným IQ ví, že pokud sní hodně sladkého, bude rychle přibírat. I člověk s desítkami kil nadváhy to ví. Přesto papá a papá a přibírá. Vidí to, ví to, ale nedokáže přestat.

• Mnozí z nás jsou ochotni položit svůj život, zdraví a pohodlí za sladkou chuť. Sice pomalu, ale zato s plným vědomím, že jedení sladkostí má na svědomí kila tuku, co nás zatěžují.

• Mnozí z nás učí závislosti na sladké koncentráty i své děti. Co tam po tom, zda je sladkost zdravá? Hlavně, že jim tak chutná.

• A tak jsme si prakticky rovni s takovým psem, papouškem, či koněm. To zvířátko totiž neví, že to, co mu tak chutná mu může velmi ublížit. Nespojí si to.

• My to víme, a nic nám to není platné ...