Aby nám potraviny co nejdéle vydrželi
Způsoby, jak zachovat hodnotu potravin co nejdéle, jsou různé. Někdo raději zavařuje, jiný suší či zamrazit, další s chutí udí. Nabízíme přehlednou sestavu všech možných technologií, co kdy člověk vymyslel, když si dělal zásoby na horší časy.
Uložení v komoře nebo ve sklepě - ideálním prostorem na skladování potravin je suchá, chladnější a tmavá místnost, jejíž prostředí zpomaluje jejich znehodnocení. Při vyšší teplotě zelenina a ovoce vadne, sýry ztrácejí chuť. Světlo znehodnocuje rozklad tuků a olejů a ničí vitamíny.
Chlazení - skladování v chladničce je nejužívanejší způsob, jak prodloužit životnost poživatin surových i tepelně zpracovaných. Je však dodržovat zásady ukládání jednotlivých potravin do těch správných poliček a sektorů a nepřeceňovat možnosti chladničky, zkazit jídlo se může i zde.
Zmrazování - je spolehlivým způsobem uchování potravin bez toho, aby se je výživová hodnota snížila. Uskladňovat v mrazničce můžeme stejně syrové potraviny jako tepelně připravená jídla.
Zavařování - je oblíbená forma uskladňování potravin zejména pro lidi, kteří mají své zahrádky nebo chovají domácí zvířata. Jde o vytvoření vakua, které zabrání dostat se mikroorganismům dovnitř. Proto plody ovoce a zeleniny uloženy v zavařovacích sklenicích a zalité sladkým nebo kyselým nálevem se při jisté teplotě musí sterilizovat v zavařovacím hrnci nebo v troubě. Konzervovat tímto způsobem můžeme i maso a masné výrobky a také houby. Speciální formou je tepelná úprava džemů, marmelád a želé z různých druhů ovoce a následná sterilizace a také příprava ovocných šťáv, džusů a sirupů. Podobně se zpracovávají protlaky a kečupy ze zeleniny, ale i zeleninové směsi s množstvím koření, které se zejména v orientální kuchyni podávají jako přílohy k masu.
Nakládání zeleniny v soli - je dost jednoduchý způsob, jak zachovat výživovou hodnotu potravin a ochránit je před plísní a procesem kvašení. Hodí se však jen pro některé druhy, jako je kořenová zelenina, česnek, kopr, zeleninové natě a zelené fazolky.
Kvašení zelí - patří k typickým způsobem uskladňování tohoto druhu hlízy a má přímou souvislost i s tradicemi slovenské kuchyně, ve které kyselé zelí bylo základem mnoha jídel zejména v zimním období. Zároveň byla bohatým zdrojem vitamínu C.
Výroba vína - souvisí také s kvašením, v tomto případě ovoce nebo ovocných moštů, přičemž kvasinky přeměňují jednoduché cukry na alkohol a oxid uhličitý, díky čemuž se mošt mění na víno.
Sušení - je přirozená forma konzervace, během níž se tkáně ovoce, zeleniny, bylinek a hub zbaví vody, ideálního prostředí pro hnilobné zárodky. Odpařením vody se aromatické i chuťové látky zkoncentrují, takže sušené potraviny mají o to výraznější chuť. Dají se používat přímo v sušené formě nebo se mohou před přidáním do jídla či před vařením namočit na nějaký čas do vody. Nakrájené plody sušíme ve speciální sušičce, v troubě na plechu nebo jen tak volně na vzduchu na balkoně či v komoře.
Uzení - patří k nejstarším způsobem konzervace masa a masných výrobků. Vlivem studeného kouře a přítomno fenolů i dalších látek se osolené maso nebo klobásy ochucené solí a kořením zakonzervují, čímž se zabrání množení hnilobných bakterií. Udit se dají i ryby a dokonce i sýry.