Židovská kuchyně
Židé se odedávna stravovali podle biblických předpisů. Ty například zakazují jíst maso prasata, koně,osla a jiných nepřežvýkavců. Zvíře má být utracena nožem, kdy řezník se speciálním povolením na porážku "čistých pokrmů", protne zvířeti najednou hrtan i tepnu. Zvíře tak ihned vykrvácí. Židé totiž věří, že v krvi je duše a proto se krev nesmí konzumovat. Z ryb jsou dovoleny jen ty, které mají ploutve, šupiny a zároveň se množí jikrami.
Židé přísně dělí pokrmy z masa od pokrmů z mléka. V izraelských restauracích jsou dokonce dvě kuchyně se stejným vybavením, kde se má zajistit, aby nádoby, které se používají k přípravě masa nepřišli do styku s mlékem. Po konzumaci masitého pokrmu židé až šest hodin nesmí jíst mléčné pokrmy. Pokud nejprve jedí mléko, mají počkat alespoň hodinu dokud přistoupí ke konzumaci masa. U sýrů je tato doba delší. Je zde také třetí skupina surovin, které jsou neutrální. Za ně židé považují například ovoce, zeleninu a luštěniny. Židé se v průběhu dějin roztrousili z Palestiny do celého světa, ale jejich stravovací návyky zůstaly ve velké míře stejné díky dodržování rituálních zvyků při stravování. Například každou sobotu světí mimo jiné i rituálním stolováním. K sobotním jídlům patří "gefilte FIS", vykostěné rybí maso v rosolovité omáčce, jiné rybí jídla a polévky, telecí nožičky, sladký dezert "cimes". Hlavním jídlem celého dne je u židů večera.
V pátek večer si celá rodina za sedne za stůl prostřený bílým ubrusem, paní domu zapálí dvě svíce a odříkává modlitbu. Na stole leží dva bochníky "Chala" přikryté ubrusem. Je to židovský chléb, který je podobný naší vánočce. Pečou se vždy dvě a jejich konzumace je rituální. V pátek večer hlava rodiny nakrájí větší chléb a jeho kousky rozdá spolustolovníky. V sobotu se zas konzumuje ten druhý, zpravidla menší chléb.Oblíbeným předkrmem je na svátečním stole "židovský kaviár". Jde o vajíčka s cibulí a vykrvení játry. Hlavním chodem v sobotu je "solené". Jelikož židé nesmějí v sobotu vůbec nic dělat, připravuje se už v pátek dopoledne. Jde o pomalu zapékané maso s kroupami a fazolemi. V minulosti ho celou noc nechávali v teplé peci. Jako příloha je podávána těstovinová rýže nebo "kugl", což je vlastně jistý druh bramborové placky. Sole se nejčastěji připravuje z drůbeže, ale někdy i z hověziny. Na závěr svěcení soboty všichni stolující očichávají koření, aby jejich vůní pozdravili slavíce duši v jejich těle. Jídlo u židů, jeho příprava a stolování je přísně rituální záležitostí. Ke ostatním židovským svátkům patří rovněž tradiční recepty.
"Roš-ha-Sana" je svátkem Nového roku. Základem jídel konzumovaných na Roš ha-Sanaa jsou jablka, mrkev a med. Z ovoce zejména granátové jablko, které skrývá obrovské množství zrníček má symbolizovat "plodný" nový rok. Připravuje se například Mrkvové tzimes sestávající z mrkve, másla, soli, cukru, medu, mleté skořice a pomerančové šťávy. svátečním zákuskem je například Lekach. Připravuje se z černé kávy, másla, medu, vajec, rumu, hnědého cukru, olivového oleje, perníkové mouky, prášku do pečiva, jedlé sody, mleté skořice, perníkového koření, sušených rozinek, posekaných vlašských ořechů, kandované citronové kůry nebo ovoce a nastrouhaná kůry z poloviny citronu "Jom Kippur" je den, kdy se židé 24 hodin postí a tento půst je nakonec ukončen hostinou. T "U bi Svatá je svátkem stromů a rostlin, a nejlepším způsobem jak ho oslavit, je dát si nějaké vegetariánské jídlo. Židé připravují například Perský ovocný salát nebo Izraelský lilková-rajčatový salát. "Chanuka" je svátkem světel.
Tehdy se konzumuje zejména jídla připravovaná na oleji, protože světlo má spjatost zejména s olejem. Mezi oblíbené pokrmy patří například Latkes, což je podobné jídlo jako naše bramborová placka, nebo Tradiční chanukové šišky. "Sukot" je svátek sklizně, který lze přirovnat k "dožínky", v jídlech, typických pro tento svátek, převládají čerstvá zelenina a ovoce. Je to zejména různými způsoby plněná zelenina, například Plněná paprika nebo Plněné zelné listy. Jako dezert můžeme podávat salát z čerstvého ovoce. "Purim" je dnem karnevalu na počest královny Ester. Královna Ester je významnou biblickou postavou, o které se dočteme ve starém zákoně.
Pro tento svátek jsou typické pokrmy jako například
Hamentašen, taštičky plněné směsí z máku, vanilkového cukru, meruňkového džemu, skořice, rumu a másla. Během celého svátku "Pesach" je zakázáno konzumovat jídla,
která obsahují něco kvašené, na památku odchodu Hebrejů z Egypta, když nestihl vykvasit chléb. Typickým a asi nejznámějším pokrmům období Pesach je maces (nekvašený chléb). Významnou je zejména sederova večeře na začátku tohoto svátku.Podává se tehdy Charoset z nastrouhaných jablek, ořechů a vína, nebo Zlatá kuřecí polévka s macesovými knedlíčky. Jako zákusek se v tento den servíruje Studený macesový koláč.
"Šavuot" je svátkem, když se slaví přijetí Tóry, a když vrcholí období počítání Omer. Jelikož byla Izraelcům přislíbena zem oplývající mlékem a medem, je zvykem připravovat v tento den právě jídla z mléka. Snad nejtypičtějším jídlem jsou Blintzes, něco jako naše palačinky s tvarohovou náplní. Ze slaných jídel se připravuje například Zapečený špenát se sýrem. Od dob Palestiny se hodně pro židy změnilo. Dnešní Izraelská kuchyně je protkávaná vlivy libanonské i arabské kuchyně. Také je zde vliv jemenské kuchyně i jiných afrických kuchyní.
Oblíbené jsou zde saláty, falafel, tahini, chumus,
grilovaná masa jako například šašlik nebo kebab z mletého masa.
Mezi nejpoužívanější orientální přísady patří sezam, skořice, máta, datle, pomeranče, hrozny, koriandr, růžový olej nebo med.
Arabská kuchyně tu přišla v zálibě olejů a tučných jídel.
U nás si židé oblíbili zas vídeňské řízky a maďarský guláš.
Oblíbeným chlebem je tu "hallah", což je jemnější forma našeho chleba, dále se oblibě těší i sladký chléb máčený do čokolády nebo s rozinkami.
V arabských pekárnách se peče "pitta".
Známou sladkostí je baklava. Je to zákusek z mleté pražené pšenice s pistáciemi nebo lískových oříšků ponořen do medu.
Pojem "košer" znamená v hebrejštině "čistý, způsobilý, vhodný". V souvislosti s jídlem u židů má tento pojem zákonný až rituální charakter. Například ale židé na Slovensku to vůbec nemají lehké. Přísné předpisy ohledně čistotou a přípravou surovin jim neumožňují dodržovat zásady a jíst "košer". Například ale v USA, kde je dostupnost košer potravin běžná, dodržuje tato pravidla jen zhruba jedna pětina židů.