Židovská kuchyně

Židé se odedávna stravovali podle biblických předpisů. Ty například zakazují jíst maso prasata, koně,osla a jiných nepřežvýkavců. Zvíře má být utracena nožem, kdy řezník se speciálním povolením na porážku "čistých pokrmů", protne zvířeti najednou hrtan i tepnu. Zvíře tak ihned vykrvácí. Židé totiž věří, že v krvi je duše a proto se krev nesmí konzumovat. Z ryb jsou dovoleny jen ty, které mají ploutve, šupiny a zároveň se množí jikrami.

Židé přísně dělí pokrmy z masa od pokrmů z mléka. V izraelských restauracích jsou dokonce dvě kuchyně se stejným vybavením, kde se má zajistit, aby nádoby, které se používají k přípravě masa nepřišli do styku s mlékem. Po konzumaci masitého pokrmu židé až šest hodin nesmí jíst mléčné pokrmy. Pokud nejprve jedí mléko, mají počkat alespoň hodinu dokud přistoupí ke konzumaci masa. U sýrů je tato doba delší. Je zde také třetí skupina surovin, které jsou neutrální. Za ně židé považují například ovoce, zeleninu a luštěniny. Židé se v průběhu dějin roztrousili z Palestiny do celého světa, ale jejich stravovací návyky zůstaly ve velké míře stejné díky dodržování rituálních zvyků při stravování. Například každou sobotu světí mimo jiné i rituálním stolováním. K sobotním jídlům patří "gefilte FIS", vykostěné rybí maso v rosolovité omáčce, jiné rybí jídla a polévky, telecí nožičky, sladký dezert "cimes". Hlavním jídlem celého dne je u židů večera.

V pátek večer si celá rodina za sedne za stůl prostřený bílým ubrusem, paní domu zapálí dvě svíce a odříkává modlitbu. Na stole leží dva bochníky "Chala" přikryté ubrusem. Je to židovský chléb, který je podobný naší vánočce. Pečou se vždy dvě a jejich konzumace je rituální. V pátek večer hlava rodiny nakrájí větší chléb a jeho kousky rozdá spolustolovníky. V sobotu se zas konzumuje ten druhý, zpravidla menší chléb.Oblíbeným předkrmem je na svátečním stole "židovský kaviár". Jde o vajíčka s cibulí a vykrvení játry. Hlavním chodem v sobotu je "solené". Jelikož židé nesmějí v sobotu vůbec nic dělat, připravuje se už v pátek dopoledne. Jde o pomalu zapékané maso s kroupami a fazolemi. V minulosti ho celou noc nechávali v teplé peci. Jako příloha je podávána těstovinová rýže nebo "kugl", což je vlastně jistý druh bramborové placky. Sole se nejčastěji připravuje z drůbeže, ale někdy i z hověziny. Na závěr svěcení soboty všichni stolující očichávají koření, aby jejich vůní pozdravili slavíce duši v jejich těle. Jídlo u židů, jeho příprava a stolování je přísně rituální záležitostí. Ke ostatním židovským svátkům patří rovněž tradiční recepty.

"Roš-ha-Sana" je svátkem Nového roku. Základem jídel konzumovaných na Roš ha-Sanaa jsou jablka, mrkev a med. Z ovoce zejména granátové jablko, které skrývá obrovské množství zrníček má symbolizovat "plodný" nový rok. Připravuje se například Mrkvové tzimes sestávající z mrkve, másla, soli, cukru, medu, mleté ​skořice a pomerančové šťávy. svátečním  zákuskem je například Lekach. Připravuje se z černé kávy, másla, medu, vajec, rumu, hnědého cukru, olivového oleje, perníkové mouky, prášku do pečiva, jedlé sody, mleté ​skořice, perníkového koření, sušených rozinek, posekaných vlašských ořechů, kandované citronové kůry nebo ovoce a nastrouhaná kůry z poloviny citronu "Jom Kippur" je den, kdy se židé 24 hodin postí a tento půst je nakonec ukončen hostinou. T "U bi Svatá je svátkem stromů a rostlin, a nejlepším způsobem jak ho oslavit, je dát si nějaké vegetariánské jídlo. Židé připravují například Perský ovocný salát nebo Izraelský lilková-rajčatový salát. "Chanuka" je svátkem světel.

Tehdy se konzumuje zejména jídla připravovaná na oleji, protože světlo má spjatost zejména s olejem. Mezi oblíbené pokrmy patří například Latkes, což je podobné jídlo jako naše bramborová placka, nebo Tradiční chanukové šišky. "Sukot" je svátek sklizně, který lze přirovnat k "dožínky", v jídlech, typických pro tento svátek, převládají čerstvá zelenina a ovoce. Je to zejména různými způsoby plněná zelenina, například Plněná paprika nebo Plněné zelné listy. Jako dezert můžeme podávat salát z čerstvého ovoce. "Purim" je dnem karnevalu na počest královny Ester. Královna Ester je významnou biblickou postavou, o které se dočteme ve starém zákoně.

Pro tento svátek jsou typické pokrmy jako například

Hamentašen, taštičky plněné směsí z máku, vanilkového cukru, meruňkového džemu, skořice, rumu a másla. Během celého svátku "Pesach" je zakázáno konzumovat jídla,
která obsahují něco kvašené, na památku odchodu Hebrejů z Egypta, když nestihl vykvasit chléb. Typickým a asi nejznámějším pokrmům období Pesach je maces (nekvašený chléb). Významnou je zejména sederova večeře na začátku tohoto svátku.Podává se tehdy Charoset z nastrouhaných jablek, ořechů a vína, nebo Zlatá kuřecí polévka s macesovými knedlíčky. Jako zákusek se v tento den servíruje Studený macesový koláč.

"Šavuot" je svátkem, když se slaví přijetí Tóry, a když vrcholí období počítání Omer. Jelikož byla Izraelcům přislíbena zem oplývající mlékem a medem, je zvykem připravovat v tento den právě jídla z mléka. Snad nejtypičtějším jídlem jsou Blintzes, něco jako naše palačinky s tvarohovou náplní. Ze slaných jídel se připravuje například Zapečený špenát se sýrem. Od dob Palestiny se hodně pro židy změnilo. Dnešní Izraelská kuchyně je protkávaná vlivy libanonské i arabské kuchyně. Také je zde vliv jemenské kuchyně i jiných afrických kuchyní.

Oblíbené jsou zde saláty, falafel, tahini, chumus,

grilovaná masa jako například šašlik nebo kebab z mletého masa.

Mezi nejpoužívanější orientální přísady patří sezam, skořice, máta, datle, pomeranče, hrozny, koriandr, růžový olej nebo med.

Arabská kuchyně tu přišla v zálibě olejů a tučných jídel.

U nás si židé oblíbili zas vídeňské řízky a maďarský guláš.

Oblíbeným chlebem je tu "hallah", což je jemnější forma našeho chleba, dále se oblibě těší i sladký chléb máčený do čokolády nebo s rozinkami.

V arabských pekárnách se peče "pitta".

Známou sladkostí je baklava. Je to zákusek z mleté ​pražené pšenice s pistáciemi nebo lískových oříšků ponořen do medu.
Pojem "košer" znamená v hebrejštině "čistý, způsobilý, vhodný". V souvislosti s jídlem u židů má tento pojem zákonný až rituální charakter. Například ale židé na Slovensku to vůbec nemají lehké. Přísné předpisy ohledně čistotou a přípravou surovin jim neumožňují dodržovat zásady a jíst "košer". Například ale v USA, kde je dostupnost košer potravin běžná, dodržuje tato pravidla jen zhruba jedna pětina židů.