Vietnamská kuchyně

Hlavním městem Vietnamu, který se rozprostírá na jihovýchodě Asie, je Hanoj. Na jihu se vyznačuje tropickým počasím, na severu monzuny. Ve Vietnamu žije zhruba 89 milionů obyvatel, kteří se hlásí k vietnamské, čínské, hmongského, thajské, khmerské populaci a k některým horským etnikům.

Z náboženství převládá buddhismus, náboženství Hao Hao, Cao Dai, najdou se i vyznavači křesťanství a islámu. Vietnamský jazyk je tónový, velmi podobný jazyku Khmerů, kteří žijí v Kambodži. Význam slova určují šesti základními tóny, proto je vietnamština velmi složitým jazykem. Mnozí vyprávějí i po čínský a khmerské. Jazyk zapisují pomocí římských písmen, které sem s sebou přinesli misionáři v 17.století.

SPOLEČNOST A KULTURA
konfucianismus - jde o systém etiky a chování, který zdůrazňuje povinnosti lidí vůči sobě na základě jejich vzájemného vztahu. Vyjadřuje loajalita, povinnost, respekt, čest, lásku k bližním a upřímnost. Vyzdvihuje zejména 5 odlišných vztahů - vládce a obyčejný občan, manžel a manželka, rodiče a děti, bratři a sestry, přítel a přítel.

Celý život se točí kolem rodiny. Hlavou rodiny je otec, který musí zajistit jídlo, oblečení a střechu nad hlavou. Hluboko věří v duši a posmrtný život. Duch zesnulého žije mezi nimi. Tímto duším často vzdávají hold během různých slavností a ceremonií.

Tvář-filozofie vlastní tváře je, jak i pro většinu asijských zemí, důležitým artiklem vlastní kultury. Tvář odráží úctu, dobrou pověst a důstojnost každého člověka. Svou tvář si můžete ohlídat, můžete ji ztratit nebo přesunout na jiného člověka. Svou tvář vlastní i podniky. Abyste někomu nevzali tvář, musíte znát okolnosti této filozofie, dávat si pozor na některá slova a činy. Pokud někoho pochlubíte, získá tvář, pokud někoho pokárat nebo jej slovy či činy shodíte na veřejnosti, ztrácí svou tvář.

Vietnamci jsou kolektivní národ. Jedinec stojí vždy až po rodině, společenské skupině. Na základě věku a společenského statusu vznikají i hierarchické struktury. Každý člověk má své místo a svou roli v životě. Proto se jako první osoba zdraví a obsluhuje právě ta nejstarší.

Po ulici kráčejte rychle a vyhýbejte se očnímu kontaktu. Dámy by se měly vyhýbat výraznému mejkapu a odhalující oblečení.

Etiketa a zvyk
Na veřejnosti v žádném případě Neprojevujte náklonnost k osobě opačného pohlaví. Nedotýkejte se hlav ostatních lidí, všechny předměty chytejte výlučně oběma rukama. Ničeho se nedotýkejte jen svými prsty, použijte celou ruku. Neopírejte si ruce o boky, nekrížte si ruce přes prsa, nechytejte nikoho za ramena, nedotýkejte se osoby opačného pohlaví. Nenoste vyzývavé oblečení a šortky.

Při návštěvě přineste dárky jako ovoce, sladkosti, květiny, kosmetiku, obrazy, lampy, vždy zabalené do barevného papíru.

• Vyhýbejte se černé a žluté barvě, z květů chryzantémám. Počkejte, dokud vás hostitel usadí. První se posadí nejstarší osoba. Chyťte misku oběma rukama a držte ji přímo pod ústy.
• Je líné jíst z misky položené na stole.
• Připravte se na konzumaci hůlkami.
• Pokud jíte polévku, lžičku držte v levé ruce.
• Jídlo je servírováno do středu stolu, každý se pak musí obsloužit sám.

BYZNYS
Setkání si domluvte několik týdnů dopředu. Najděte si výborného referenta, který bude zároveň překladatelem. Buďte dochvilní a precizní. Oblékejte se konzervativně. Při setkání a při odchodu protřepejte rukou jen osobě se stejným pohlavím. Ruku nabízí jako první žena. Pokud tak neučiní, pokývajte hlavou na pozdrav. Při obchodování myslete na hierarchii. Do místnosti vchází vždy nejstarší, jako první si sedá nejstarší, řečnit začíná nejstarší. Můžete se setkat s mlčením. Pokud někdo s něčím nesouhlasí, ale svým vyjádřením nechce poskvrnit tvář jiného, ​​mlčí.

Vietnamci potřebují obchodního partnera, se kterým mají silný vztah. Proto obchodování s nimi trvá déle, musí vás lépe poznat. Rozhodnutí a konkrétně dohody se tvarují velmi pomalu. Nikdy se nerozhoduje jedinec sám, konzultuje obchod s ostatními. Buďte proto velmi trpěliví.

Ve Vietnamu je rozšířena korupce a uplácení. Každý považuje materiální dárky za samozřejmost.