Němci a Francouzi milují zvěřinu

Zvěřina byla odjakživa součástí kuchyně jako běžně dostupná potravina v přírodním prostředí. Nakonec, lov zvířat byl hlavním prostředkem získávání jídla. Později se však tato činnost stala privilegiem bohatých, kteří často vlastnili celé lesy a rozhodovali o jeho využívání. V současnosti v zemích, kde se zvyklo lovit zvěř i pro charakter krajiny s množstvím horských oblastí, tuto tradici pěstují lovecké organizace. Což samozřejmě ovlivňuje i charakter kuchyně konkrétní destinace.
Jídla ze zvěřiny se často objevují ve francouzské kuchyni,

• K nejznámějším patří bažant s hlízovité omáčkou.
• Ale milují i ​​jídla z jelena či srnky.
• Králíka v marinádě preferují Italové a na cibuli si ho připravují Němci.
• Angličané zase z králičího masa, ale i srnčího a jeleního pečou koláč.
• Vykoštěný srnčí hřbet, prošpikovaný slaninou, posypaný tymiánem a upečený v troubě je norskou specialitou.
• A Norové jedí rádi maso i z jelena, ale i ze soba a losa spolu se sladkokyselou omáčkou z borůvek.
• Amerika si libuje Burgoa, což je kořeněný hustý guláš ze zvěřiny a divokých ptáků vařený s bílou fazolý, bramborami a kukuřicí. Steaky z medvědího masa se dělají v americké i v ruské kuchyni.
• Na Slovensku se zvykne připravovat srnčí na smetaně s knedlíkem, guláš z daňka nebo králičí ražniči (viz obrázek).

Nejlépe se k ní hodí lesní plody

• kanec - brusinkový a bezinkový kompot, šípková omáčka nebo omáčka ze sušených švestek
• srnka - kompot nebo džem z plodů jeřabiny, bezu nebo brusinek
• jelen - zavařeniny z brusinek, ostružin a malin

Na okraj:
I když se v Austrálii, na Novém Zélandu a v Jižní Americe rozšířili umělé chovy divočáků, není nad maso z divočáka žijícího volně v přírodě. Je chutnější a ne tak mastné. Kančí maso připomíná vepřové, je však tmavší a snadněji stravitelné.

Autor: Zuzana Smutná