Italská chuť slaného koláče
Původně jídlo chudých, dnes světový několikamiliardový byznys označovaný také jako nejslavnější italská specialita - pizza. Objevila se však pizza opravdu poprvé právě v Itálii, nebo to bylo všechno jinak? Někteří autoři její původ odvozují od pita chleba a umísťují tak kořeny tohoto gurmánského vynálezu do starověkého Řecka. Jiní zase říkají o vlivu starověkých Egypťanů či Římanů. Tak či onak, pizza původně vznikla jako placka, která se jedla suchá nebo s maštěná. V takové formě ji známe nejen z Itálie, ale i z jiných částí světa - vždyť i mexické tortillas či indické čapati jsou něco podobného.
Italská příchuť "slaného koláče" ...
I přesto, že pizzu si italové přisvojili možná neprávem, faktem zůstává, že ji od dob jednoduchého omaštění promnout upravili do naprosto dokonalých podob, kterými dnes naplňují i ty nejtajnější gurmánské sny nezapomenutelným požitkem.
Označení pizza se podle mnohých historiků odvozuje od slova "picea", které tak jako "novodobá" pizza pochází z okolí Neapole v jižní Itálii. V Neapoli zažila pizza i své první proměny postupným přidáváním, do té doby neznámých ingrediencí jako rajčata, bazalka, ryby, prostě to, co bylo po ruce. Z tohoto regionu pochází i myšlenka používat k dochucení "slaného koláče" mozzarelu, měkký sýr vyráběný z buvolího nebo kravského mléka.
Jedna z nejznámějších, pizza Margherita, má také zajímavý příběh. Říká se, že po sjednocení Itálie byl k prvnímu italskému králi Umbertu I. pozván na audienci nejlepší mistr pizzy don Raffaelle. Ten přinesl na ochutnání tři druhy pizzy, z toho jeden vymyslel tak, aby obložení bylo v národních barvách bílé, červené a zelené - dal na ni rajčata, mozzarelu a bazalku. A královna Margherita si vybrala právě ji.
Pizza v Itálii a ve světě
Záliba v jídle může člověka přivést na mizinu, ale dá se na ní také docela slušně zbohatnout. Bílé umění nebo arte bianco pojmenované podle základní ingredience mouky přineslo italským majitelům pizzerií začátkem 90-tých let zisky přes 10 bilionů lir. V celé Itálii se nachází přes 200 tisíc pizza svátostánků. Jejich úspěch přeje i fakt, že ročně si toto národní jídlo dopřeje průměrný ital 45 krát a pro 82% obyvatel Itálie je pizza nejoblíbenějším jídlem.
Příprava pizzy se v Itálii považuje přímo za mistrovství. S tím souvisí i vznik zajímavého povolání, které si váží nejen v Itálii, ale i ve světě. Je jím mistr pizzy nebo takzvaný pizzaiolo, který vás svými šikovnými rukama přesvědčí, což je skutečně dobrá pizza. Pizzaiolo studují na školách specializovaný obor, ve kterém se dále zdokonalují na specializovaných kurzech. Na to, aby se z člověka stal dobrý pizzaiolo, je potřeba minimálně 300 hodin výuky a nespočet praxe.
Koncept pizzy, postupně se získáváním na popularitě, překonal i oceán.Stalo se tak na přelomu 19. a 20. století, když se tato pochoutka Italů dostala do Ameriky spolu s imigranty italského původu. Oblíbenou národní pochoutku však museli přizpůsobit novým podmínkám. Italské přísady, na které byli zvyklí, v amerických obchodech nebyly, a tak byli nuceni použít na svou pizzu suroviny, kterými Nový svět disponoval. Namísto oregána začali používat majoránku a mozzarelu z buvolího mléka zase nahradila mozzarela z mléka kravského. Dokonce i rajčata voněly a chutnaly jinak, i mouka. Tak vznikla "úplně jiná" pizza s bohatší oblohou a s mnohem vyšším těstem než měla původní italská.
Své příznivce si americká verze pizzy našla velmi brzy. První pizzerie byla otevřena v New Yorku na konci 19. století. Zanedlouho ji následovaly další a další, až se z pizzy stala v podstatě součást klasické americké kuchyně. V současnosti v zemi neomezených možností nabízí pizzu téměř 30 tisíc pizzerií, což je o pár stovek více než prodejen s hamburgery.
Kousek koláče obložený různými ingrediencemi skolil i jinak neobměkčitelné chuťové pohárky Francouzů. Pro jejich mlsné jazýčky jen v Paříži postupně vzniklo více než 700 pizzerií. Na území celé Francie napočítali příznivci kulatého koláče více než 3000 podniků, restaurací a různých stravovacích zařízení, ve kterých se na čestném místě jídelníčku ocitla pizza. V rámci státu s převážně nacionalistickým cítěním obyvatelstva je tato skutečnost významným vzdáním holdu italské gastronomii.
Autor: Běla Páleníková