Evropské chutě v kuchyni

Evropa si svůj vysoký standard v kuchtení drží už staletí. Na tak relativně malém území žije množství národů, které si pěstují své tradice a zvyky ve vaření. Každý z nich má vlastní místní speciality a preferované potraviny, samozřejmě i v souvislosti s historickým vývojem a přírodními podmínkami území, které obývají. Představíme si specifika těchto kuchyní, ale i dalších zajímavých směrů na východ, včetně ruské.
Řecko:

• Řekové si při přípravě potrpí na čerstvé potraviny a bylinky.
• Tento národ si rád pochutnává na darech moře, ať už rybách, krevetách, rakoch, langusty nebo chobotnice. Mnoho jídel je připraveno z ryb a mořských živočichů, ale k oblíbeným patří i kůzlat a skopové. K tomu kopa zeleniny, salátů doplněných olivovým olejem, ovčím sýrem, česnekem a olivami. Jsou to všechno zdravé, lehce stravitelná jídla a uvařené podle jednoduchých receptů.
• K typickým jídlům patří nákyp z mletého masa a lilku, karbanátky z hovězího masa, těstoviny zapečené spolu s mletým masem, vinné listy plněné rýží a ražniči s kousky vepřovice nebo jehněčího. Z jehněčího dělají i oblíbený gyros, ke kterému se podává řecká omáčka tzatziki. Je připravena z jogurtu, nastrouhané okurky, česneku a koření na styl naší tatarské omáčky, ale je to zdravější verze.
• Řekové si často dopřávají osvěžující saláty z ovoce, hlavně hroznů, melounů a broskví a také fíků, ale ani v horkém létě nepohrdnou grilovanými specialitami.
• Ze sladkostí mají rády moučníky z kynutého těsta se skořicí nebo záviny z listového těsta, ve kterém hrají prim ořechy a sirup nebo med.
• Z tradičních řeckých nápojů zmíníme pryskyřičné víno, anýzový alkohol, koňak Metaxu a pálenku raki.

Bulharsko:

• Tato země přímo evokuje představu sluncem ozářených rozsáhlých ovocných sadů, hroznových vinic a polí plných zralých rajčat a paprik.
• Proto bulharská kuchyně přímo voní po leče. Zelenina v jídlech výrazně dominuje. Bulhaři si sice rádi zakousnou i do syrové okurky, ale nejraději si pochutnávají na opékaných paprikách, které plní sýrem, a na salátech, při přípravě nichž nešetří cibulí a česnekem a které si ještě vylepšují bulharským jogurtem. Je chuťově výraznější, než ten náš a představuje i zátěžovou zkoušku pro trávicí systém. Ale tamní obyvatelé ho považují za zdroj mládí, zdraví a aktivního života do vysokého věku.
• Z druhů masa jednoznačně trůní skopové, ze které se vaří polévky a různé druhy hustého a sytého boršče, kde se uplatňuje opět i zelenina. Bulhaři si potrpí na zapékané vydatné a kořeněné směsi z rýže, z masa, z rajčat, z lilků, z česneku a dalších ingrediencí, známé pod názvy pilaf, džuveč, sarma či musaka.
• Na informaci o šopský salátu čili o ochucené sezónní zelenině posypané strouhaným sýrem, zareagují pozitivně hlavně ženy. Již léta je tato studená osvěžující pochoutka součástí jídelníčku všech adeptek na štíhlou linii, obzvláště v letním období.
• K najkonzumovanejším značkám sýrů patří kaškaval. Oblíbeným kořením je nať saturejky známá jako čubrica.
• Co se týče sladkostí, Bulharů ovlivnila blízkost turecké kuchyně, která moučníky velmi sladí. Jsou však chutné a velmi zajímavé - figuruje v nich med, oříšky, mandle, čokoláda i máslové krémy.
• Z nápojů jsou zde populární odvary z bezu a horských rostlin a neměli bychom zapomenout ani na vynikající bulharské vína, jejichž kvalita souvisí s historickými tradicemi pěstování révy v této zemi.

Švýcarsko:

• Tato země se proslavila výbornými sýry, které si našli cestičky do celého světa, protože jejich aroma a chuti jen málokdo odolá. Snad nejznámějším je ementál. V restauracích a hotelech je zvykem nabízet na dřevěném podnose plejádu různých druhů sýrů.
• Švýcaři jsou odjakživa tradicionalisté a možná to souvisí se zemitým stylem života v minulosti. Připoutáni k půdě a klasickému ekonomice si vždy vypěstovali, co potřebovali. Nejpoužívanější potravinou kromě obilí, mléka, sýra, ovoce, zeleniny, ryb a medu byly brambory. Proto mnoho receptů se točí kolem této základní poživatiny. Úcta k tradicím se u tohoto národa propojuje s perfekcionismem, při vaření precizně dodržují recepty svých babiček a používají potraviny vypěstované a vyprodukované ve Švýcarsku. Často se v nich vyskytují sýry, tvaroh, máslo a smetana. Není divu, základem je mléko od zdravých kraviček, které na čerstvém horském vzduchu Alp se popásají na kvalitních pastvinách. Švýcarská kuchyně je ve skutečnosti mezinárodní. Protože leží jakoby v náručí tří zemí, gastronomické zvyky probrala od svých sousedů. Části v blízkosti Francie využívají v kuchyni častěji rybí maso, které zajídají bramborami a chlebem, a oblibují také sýrové pokrmy.
• K nejoriginálnějším patří fondue, které si našlo příznivce na celém světě. Do této sýrové omáčky, během konzumace průběžně zahřívané, si stolovníci namáčejí kousky chleba a pochoutku zapíjejí černým čajem nebo bílým vínem.
•    Kantony v blízkosti Itálie se neubránili těstovinám a ty situované vedle Německa preferují spíše uzené masné výrobky, různé klobásy a párky.
• K tamním tradičním jídlům patří Rostov - opečené medailonky z mletého telecího masa podávané s bramborami.
• Tento národ rád peče sladkosti, libuje například medový koláč s cukrovou polevou nebo šišky z piškotového těsta. Moučníky se zvyknou hojně zalévat vynikající švýcarskou čokoládou.
• Švýcaři si při zábavě dopřejí často ovocné drinky a pivo, destiláty jsou v restauracích drahé.

Španělsko:

• O španělské kuchyni se kdysi tradovalo, že preferuje příliš kořeněné až pálivé a také mastná jídla. Ve skutečnosti, o čem se mohli v posledních desetiletích přesvědčit ty statisíce turistů, je velmi pestrá, ale zároveň prostá a používáním koření vyvážená.
• Na různorodost jídel se podepsali vlivy jiných národů, například Italů, Francouzů nebo Arabů. A o gastronomických zvyklostech i zde, jako všude jinde, rozhodoval charakter krajiny a její přírodní bohatství.
• Španělsko se dělí na několik oblastí, které si zachovávají své stravovací zvyky, ať už je to baskická, katalánská, Kastilská nebo andaluská kuchyně.
• K nejlepším však patří galicijští kuchaři, protože pro nedostatek příležitostí v rodném kraji odcházeli do ostatních částí Španělska a svým uměním museli konkurovat domácím odborníků. Teplomilné podnebí přeje bohaté úrodě ovoce i zeleniny, zejména rajčat a papriky, tyto druhy se objevují ve španělské kuchyni velmi často.
• V přímořských částech si pochutnávají na rybách a mořských živočiších,
• ve vnitrozemí se vaří z prasat, z uzenin, z telecího, z skopové i z jehněčího masa. Ze základních ingrediencí je typické používání česneku, oliv, cibule, cizrny a olivového oleje, ale i vepřového sádla. Z koření se často opakuje rozmarýn, tymián, bazalka, estragon, oregano, zázvor, ale i chilli, skořice a anýz. Specialitou, která už zlidověla, je jednoduché jídlo z chobotnice.
• A k tradičním jídlům patří piroh plněný masovou nebo rybí nádivkou a cibulí, nebo paella. Toto jídlo z rýže a různých druhů ryb a zeleniny si prorazilo cestu do celého světa, kde se vaří v různých obměnách ve stylu "co komora dala". A proto i vždy chutná jinak. Stejně známá je i studená zeleninová polévka Gaspacho. Španělé si často a rádi připravují marinované zeleniny či zeleninové saláty s různě ochucenými zálivkami a omelety, k oblíbeným patří tortilla připravená z brambor a vajec. Téměř ke všemu jedí chléb. Tradičním zákuskem je mandlový dort ale také velmi sladké moučníky s marcipánem, kandovaným ovocem, medem a skořicí z arabské kuchyně.
• A posezení při dobrém jídle se zde nedá představit bez dobrého španělského vína. V restauracích se však často objednává i nápoj z granátových jablek grenadina a sangría, což je zase míchaný nápoj z červeného vína, šampaňského, brandy a ovoce.

Autor: Zuzana Smutná