Zesláblý organismus a potraviny

.. Nelze nechat zesláblý organismus hladovět; stejně důležité však je, nezatěžovat ho příliš kalorickým, těžko stravitelným jídlem.

Známe to všichni ... Po prvních dnech těžšího nachlazení se přirozená nechuť k jídlu u nemocného ztratí a nastoupí přirozený hlad. Bylo by však chybou nabídnout oslabenému organismu v tomto stadiu zotavování nadmíru syté, těžko stravitelné jídlo. Tělo vyčerpané horečkou totiž potřebuje zejména dostatečný přísun tekutin a pouze lehce stravitelnou, i když biologicky hodnotnou stravu . Maso a dráždivé koření proto musí být pro oslabené tělo tabu.
Základní menu v prvních dnech nachlazení by měli tvořit: čaj s medem a citronem, nekoncentrovanou minerálka a ředěné ovocné šťávy; přičemž celkové množství přijatých tekutin během jednoho dne by se u dospělého člověka mělo pohybovat kolem 2,5 litru, aby se nahradily ztráty způsobené pocením.
Když horečka klesne, pacient by měl kromě tekutin dostat i snadnou kašovitou stravu. Nejvhodnější je tzv.. imunoaktivních strava , kterou tvoří paprika, česnek, cibule a čerstvá sezónní zelenina. Jako doplňkovou stravu lze využít ovocné saláty z jablek, hrušek, bobulového ovoce, pomerančů, kiwi, ananasu, avokáda a manga. Daným složením zajistí dostatečný přísun vitaminu C a mastných kyselin.

Když se pacient víceméně posbírá, může dostat i potraviny s vysokým obsahem bílkovin - mléčné výrobky, vejce ... Velmi osvěživě působí mléčné ovocné koktejly a vyšlehané tvarohové krémy.
Při větší žízni třeba do jídelníčku zařadit dvakrát za den polévku (zeleninový nebo slepičí vývar). Zelenina s obsahem alicinu (cibule, česnek, pórek ...) posiluje odolnost organismu vůči virům a vitamín C zase podporuje tvorbu bílých krvinek a zlepšuje celkovou imunitu; pikantní druhy zeleniny také pomáhají desinfikovat sliznice.

Jelikož těžší formy nachlazení provázejí potíže s polykáním, třeba dbát na to, aby strava pro nemocného byla nedráždivá - vlažná a měkká, nejlépe kašovitá