Vitamíny z exotiky

Už je to dávno, co jsme za exotické ovoce považovali mandarinky a banány. Ty si už za dobrých podmínek dokážeme vypěstovat i v našem mírném pásmu a zejména již nejsou výjimečnou pochoutkou, kterou jsme si mohli dovolit jen na Vánoce či jiné svátky. V posledních letech zaplavila pulty v obchodech skutečná exotika. Mnohé druhy ovoce již známe a zvykneme si na nich pochutnávat, ale jiné ještě zůstávají pro mnohé malou záhadou. Pojďme si je pár představit.
AVOKÁDA se již pro 8 tisíci lety pěstovalo v Mexiku a v 17. století se díky objevných cest mořeplavců dostalo do Evropy. Dováží se z Kalifornie a Indie, ale daří se mu i v oblasti Středozemního moře. Má pevnou dužinu smetanové a ořechové chuti, ze které je třeba odstranit slupku a pecku. U zralých plodů je měkká jako máslo a má zelenkavou barvu. Avokádo se může konzumovat syrové pokapané citrónem nebo jako součást salátů, případně se používá k přípravě polévky.
Karambola je známá typickým hvězdicovým tvarem. Toto tropické ovoce původně rostlo v jižní Asii, zejména v Malajsii, dnes se pěstuje i v Thajsku, v Izraeli, ale zejména v Brazílii. Dužina, ze které třeba odstranit slupku, má nasládle-kyselou chuť, která se vztahuje na dekoraci moučníků a ovocných salátů. Je výborná i zavařování. Koupené plody necháme dozrávat při pokojové teplotě asi 3 dny. Pro vysoký obsah kyseliny šťavelové je nevhodná pro pacienty s chorobami ledvin, srdce a také revmatiků.
Granátové jablko nám připomíná pohádkovou atmosféru. Vždyť i pochází z Persie. Dnes tyto exotické jabloně - nevysoké křovinaté stromy rostou po celém území Středomoří, k nejznámějším dovozcům patří Španělsko, Turecko, Egypt, Tunisko a Izrael. Granátové jablko má pod pevnou slupkou nezvykle řešené vnitřek. Tvoří ho pouzdra bílé slupky, které skrývají bloky šťavnatých tmavě červených semen. Sladko-nakyslou chutí připomínají rybíz. Zvyknou se konzumovat syrové nebo v kombinaci se šlehačkou jako dezert. Vyjímají se i jako součást salátů nebo nápojů. Ze šťávy semen se připravuje grenadínový sirup. Zajímavá je i slupka, ze které se od antiky získávalo červené a žluté barvivo, používané při výrobě orientálních koberců.
Mochyní se zvykne nazývat i židovská třešeň. Rostla zejména v Jižní Africe a na území Ekvádoru, Bolívie, Peru a Chile, dnes ji pěstují i v Holandsku, v Německu a ve Velké Británii. Pro vysoký obsah vitamínu C se plody mochyní zvykli jíst jako prevence proti kurdějím. Roste na keřích podobně jako rajčata. Plody mají tenký obal, který se dozráním plodu nafouknou do tvaru lampionu. Malé žluto-oranžové plody velikosti angreštu se konzumují celé. Jsou jemně nakyslé a sladké zároveň a velmi osvěžující. Podobně jako jiné exotické druhy se mohou konzumovat syrové jako ovoce nebo jako součást salátů a moučníků.
MANGO pochází z Indie, později se jeho pěstování rozšířilo i na území celé Asie, ale i Afriky, Střední a Jižní Ameriky a Havaje. Mango s peckou uprostřed je ovoce příbuzné švestce a broskvi. Existují různé druhy s hmotností od 100 g až po 2 kg, u nás se obvykle prodávají asi půl kilogramové sorty. Jemná slupka zvykne mít žlutou, oranžovou až červenou barvu, sladká a aromatická dužina podobné konzistence jako banán zase žlutý nebo oranžový odstín. Konzumuje se syrová jako ovoce nebo se přidává do bowle a jiných nápojů. Z manga se zvykne dělat i marmeláda, kompot i orientální příloha k jídlům čatní. Při tomto ovoci třeba být obezřetný. Nikdy ho neskladujeme v blízkosti jiných druhů ovoce a zeleniny, protože zralé plody uvolňují etylén. Nedoporučuje se ani kombinovat ho s vodou, mlékem, alkoholem či s jinými tekutinami, protože způsobuje žaludeční potíže. Třeba dodržet dvouhodinový odstup.
Líči je méně známé exotické ovoce, které na území Číny i východní Asie znají už 3-tisíc let jako čínské jahody. Do Evropy se dováželo zavařené v plechovce a jen před několika desetiletími se jeho pěstování ujalo i v dalších zemích - na Havajských ostrovech, na Madagaskaru, v Keni, ale i   v Japonsku a na Floridě. Rostou na stále zelených stromech v hroznech a připomínají ořechy. Slupka a semena se nejedí, pouze bílá dužina s jemnou sladko-kyselou příchutí. Nejvíce se kromě konzumace v syrovém stavu liči uplatňuje v bowle nebo jako přísada v čínských jídlech. Zajímavostí tohoto ovoce je, že dokáže příjemně zahřát.
Pitahají nebo dračí plod se pěstoval hlavně v tropických a subtropických oblastech Jižní Ameriky jak na pobřeží tak v horských oblastech. Je to kaktusový druh plodu se šupinatou slupkou červené barvy. Kaktusy Pitahaya se pěstují na plážích Kolumbie a Nikaraguy. Před konzumací bílé dužiny s černými semínky se musí odstranit hrubší pevná slupka. Toto ovoce výborně osvěží a chutí připomíná naše angrešt. Je vhodné pro přípravu salátů. No při konzumaci opatrně. Podporuje sice trávení, ale větší množství může způsobit průjem.
Kaki pochází z Asie, tradičně roste hlavně na územích Číny, Koreje a Japonsku. Plody na vysokých stromech dozrávají na podzim. Dnes se pěstují i na plantážích ve Španělsku, ve Francii, v Brazílii, v Peru, v Chile, na Novém Zélandu a v Kalifornii. Před konzumací měkké dužiny a semen se musí odstranit žluto-oranžovou slupka. Chutí toto ovoce velikosti rajčete připomíná meruňku či broskev s aroma vanilky. Zralé plody by se neměly skladovat v chladu déle než 3 dny.