Prospěšné vitamíny

Výživové doplňky, do kterých patří vitaminy a minerály, jsou kromě bílkovin, tuků a cukrů důležitou nutností. Vitamíny jsou ochranné látky, které udržují a regulují správné fungování fyziologických činností v lidském organismu. Minerální látky zase udržují stálý osmotický tlak tělních tekutin, potřebné množství vody v těle, regulují vylučovací žlázy a určují dráždivost nervové soustavy.

Tyto doplňky stravy jsou nejvhodněji přijímat konzumací potravin, které je obsahují. Multivitaminové doplňky ve formě kapslí by se měly požívat jen v období, kdy člověku chybí velké množství těchto látek - nemoc, zimní období, dieta, operace a podobně. Žádné tobolky nenahradí přirozenou stravu. Poradit se třeba i se svým lékařem, protože obyčejný laik jen těžko odhalí chybějící vitamíny a minerální látky. I doplňky výživy mohou působit škodlivě, pokud se užívají nepřiměřené míře. V případě, že se člověk zdravě a rozumně stravuje, nepotřebuje požívat vitamíny v jiné než přirozené formě.

Vitamíny
Díky nim se udržujeme ve zdraví, zabraňujeme vzniku infekčních chorob a v případě nemoci urychlujeme její uzdravení. Vitamíny jsou složeny organické sloučeniny a působí jako urychlovače a usměrňovače chemických procesů v našem těle (tzv. katalyzátory). Musíme je přijímat v potravě, protože většinu vitamínů si naše tělo nedokáže připravit. Nestřídmé stravou, chudou na tyto látky způsobujeme tělu tzv.. AVITAMINÓZU (nedostatek vitamínů).
Pro ​​optimální fungování chemických pochodů nepotřebujeme velké množství vitamínů, našemu tělu postačí jen několik miligramů těchto látek. Vitamíny se dělí na ty, které jsou rozpustné v tucích (A, D, E, K, F) a na vitaminy rozpustné ve vodě (P, B, H, C). Toto označování velkými písmeny latinské abecedy má historický původ, jako první byl objeven vitamin A, druhý vitamin B, třetí vitamin C, atd..
Nejvíce vitamínů obsahuje syrové a čerstvé ovoce, zelenina, syrové mléko, živočišné tuky, med. Vitamin C je citlivý na teplo, a proto se tepelným zpracováním potraviny, ve které se nachází, ničí. Áčko, vitaminy skupiny B a vitamín C špatně reagují na působení vzdušného kyslíku. Nezáleží tedy jen na množství vitamínu v potravě, ale i na způsobu zpracování této potravy.
Vitaminy se v některých potravinách nacházejí jen ve formě provitaminu, látky, která se může pozměnit na vitamín buď uvolněním nebo vytvořením vitamínu.

Vitamín A
Potřebují ho zejména naše kosti, zuby, oči a sliznice orgánů, které spolu s povrchovými vrstvami kůže ochraňuje před nemocemi. Jeho nedostatek může způsobit poruchy růstu dětí, růstu kostí a degeneraci očních tkání, jako je šeroslepost (onemocnění rohovky a spojivky).
Vlastní vitamin, který je rozpustný v tuku, se nachází v mléce a v jeho výrobcích (např.: máslo), ve vaječném žloutku, v játrech a v rybím tuku. Odolává vyšším teplotám, ale při vaření pod tlakem se ničí.
Provitamin vitaminu A (betakarotín) se přeměňuje v játrech na vitamín A. tento provitamin obsahuje zejména mrkev, salát, rajčata, zelí, brokolice s špenát.
Při nedostatku vitamínu A třeba konzumovat hovězí játra, mrkev, rajčata, rybí tuk, hlávkový salát, žloutek, máslo, borůvky, zelí, žluté melouny, mléčné výrobky a zelenou fazole.

Vitaminy skupiny B
Komplex látek rozpustných ve vodě, z nichž nejdůležitější úlohu hrají vitamin B 1 a vitamin B 2. Známý je i vitamín B 12, B 6 a B 17.

Vitamin B 1(Thiamin) se uplatňuje při přeměně cukrů na energii, při funkci svalů v těle, srdce, nervového systému a zachování výkonnosti trávicí soustavy. Pomáhá zužitkovat škrob, proto při vyšší konzumaci potravin s vysokým obsahem škrobu je nutné zvýšit příjem i vitaminu B 1. Rychle se vylučuje zejména pocením a je třeba tuto ztrátu nahrazovat.
Lidé, kterým chybí tento vitamín, pociťují neustále únavu, nechutná jim jíst, protože mají ochablý žaludek a střeva. Narušuje se i činnost kardiovaskulární soustavy a naprostý nedostatek způsobuje nemoc beri-beri, onemocnění obvodní nervové soustavy.
Nachází se v kvasnicích, obilných klíčcích, rýžových otrubách, hovězích játrech, žloutku, hlávkovém salátu, v luštěninách, mrkvi, špenátu, svalstvu a v ledvinách. Do těchto potravin by se při vaření neměla přidávat jedlá soda, která ničí vitamin B 1.

Vitamin B 2(Riboflavin) se slučuje s bílkovinami a vytváří dýchací enzym, který je základem okysličovacích procesů. Obnovuje červené krvinky a zabezpečuje zdravý růst. Jeho nedostatek se projevuje suchou popraskanou pokožkou, přecitlivělostí očí na světlo, únavou, poruchami osobnosti, anémií (chudokrevností) a trávicími poruchami.
Nachází se zejména v kvasnicích, játrech, mléce, ledvinách, kukuřici, hrachu, sardinkách, sýrech, mase, bílku, v žitné a pšeničném pečivu, švestkách, pomerančích, jablkách a v pivu.

Vitamín B 12(Kobolamín) je nezbytný pro tvorbu červených krvinek a správné fungování nervového systému. Příznaky jeho nedostatku, jako jsou anémie, poruchy růstu, degenerace nervů a kostní dřeně, se objevují až po delší absenci tohoto vitaminu v těle (přibližně 5 let).
Najdeme ho, až na malou výjimku (kvašené zelí a pivo), jen v živočišné stravě (červené maso, ryby, mléko).

Vitamin C
Chrání tělesné tkáně, regeneruje poškození organismu, podporuje tvorbu bílých krvinek, zabezpečuje imunitu a je důležitou součástí chemických reakcí probíhajících v našem těle.
Při vitaminu C (kyselině askorbové) musíme myslet na to, že se ničí tepelnou přípravou a nešetrnou konzervací. Do těla by se měl přijímat konzumací syrové a čerstvé zeleniny a syrového ovoce. Lidé nedostatkem vitamínu C trpí zejména v zimě a jeho výsledkem je jarní únava, krvácení dásní, nebo pomalé hojení ran. Absolutní nedostatek způsobuje nemoc zvanou kurděje.
Nejvíce vitamínu C najdeme v šipkách, petrželové nati, červené paprice, citrusech, křenu, jahodách, v brukvovité zelenině, játrech, malinách, bramborách, hrachu. Velké množství obsahují i černý a červený rybíz. Na rozdíl od ostatních vitamínů není v těle skladovatelný, proto jej organismu dodávat neustále.

Vitamín D
Podporuje vstřebávání vápníku a udržuje jeho přiměřenou hladinu v krvi. Nachází se v mléce, mléčných výrobcích a jeho provitaminy získává naše tělo konzumací rostlinné stravy. Tyto provitaminy se však přeměňují na vitamín D jen ozařováním ultrafialovými paprsky čili slunečním světlem.
Na jeho nedostatek nejvíce trpí děti, kterým může způsobit nepříjemnou rachitidu - křivici. Prevencí tohoto onemocnění je konzumace rybího tuku, rybinou, jater a mléka.

Vitamín E
Zabezpečuje činnost mužských a ženských pohlavních žláz, uchovává zdraví svalstva, nervové a trávicí soustavy. Nízká hladina vitaminu E zapříčiňuje poruchy činnosti svalů a nervů, kardiovaskulární soustavy a anémii. Velké množství tohoto důležitého antioxidantu najdeme v kukuřičných klíčcích, pšenici, v margarínu, petrželi, hrách, v salátu, rostlinných olejích, játrech, ořechách, fazolích a v cereáliích.

Vitamín K
Je důležitý pro správnou srážlivost krve a funkci jater. Jeho nedostatek má za následek vznik krvácení, poruchy srážení krve, a způsobuje i různá onemocnění jater. Vyskytuje se v rostlinách s chlorofylem, špenátu, zelí, rajčatech, mrkvi, bramborách, ale i v játrech a šípkách.

Vitamín F
Je tvořen nenasycenými mastnými kyselinami jako kyselina linolová, linolenová a arachidonová. Urychluje a usměrňuje biochemické reakce v organismu. Díky nenasycených mastných kyselin pomáhá spalovat škodlivější nasycené mastné kyseliny. Nacházíme ho v rostlinných olejích, semínkách, ořechách, v sóji či mouce.

Vitamín H (biotin)
Růstový hormon, který pomocí jiných chemických látkek štěpí tuky na nížší složky. Tento ve vodě rozpustný vitamin ochraňuje pokožku a zabraňuje nadměrnému vypadávání a šedivění vlasů. Jeho nedostatek vyvolává únavu, nechutenství, bolest svalů, chudokrevnost a je doprovázen mnoha ekzémy a nemocemi kůže.
Nejvíce vitamínu H se nachází v ovoci, jako jsou melouny, pomeranče, ořechy, v zelenině, v houbách, v játrech, mozku, v ledvinách a v heřmánku.

Vitamín P
Skupina bioflavonoidů, které urychlují hojení ran, léčení nemocí, snižují cholesterol a hladinu tuků v krvi a léčí alergii a chudokrevnost. Provázejí vitamin C a díky této "spolupráci" dosahují silnější účinky. Nepříjemné kožní nemoci pellagra, vznikající z nedostatku vitamínu P, se lze vyhnout konzumací droždí, jater, citrusových plodů, hroznů, švestek, ostružin, borůvek, bezu, zeleniny, mléka a meruněk.