Co nevíme o brusinkách

Brusinky používali domorodí Indiáni na východním pobřeží Severní Ameriky. Do Evropy se dostaly prostřednictvím prvních evropských přistěhovalců, kteří se od Indiánů naučili zpracovávat místní plody. Indiáni tuto plodinu používali nejen k pokrmům, ale rozeznávali i její léčivé účinky, které prozradily i Evropanům.
• Brusinky se začaly pěstovat pro komerční účely před téměř 200 lety. První brusinkové pole bylo založeno farmářem Henry Hallem v roce 1816 na severu USA ve státě Massachusetts.
• Brusinky se pěstují na kyselé horské rašelinné půdě. Plody visí
na malých keřích, z nichž jsou některé i více než 100 let staré. Tyto malé bobulky se začínají rozvíjet v květnu, přičemž dosahují svou zralost v září a říjnu. Od poloviny září do začátku října sbírají farmáři zralé plody. Existují dva nejrozšířenější postupy sběru a to suchý sběr a mokrá sklizeň.
• Na suchý sběr se používají malé stroje, které připomínají sekačky s rotujícími hřebeny a ty očesávají bobule přímo z větviček.
• Při mokré sklizni farmáři zatopí svá pole do výšky 45 cm, uměle vytvořen vodní vír uvolní bobule z keřů. Díky čtyřem vzduchovým komůrky, které obsahuje každá bobule, brusinky na hladině plavou. Pak jsou plody nasávány do zásobníků, pomocí dopravních pásů se přepravují na nákladní auta a odvážejí do zpracovatelských závodů. Takovým způsobem dokáže 6 pracovníků natrhat až 136 kg brusinek denně.
• Brusinky jsou bohatým zdrojem vitaminu C, magnézia, vitaminu A, vitaminu K, karotenu a vlákniny, polyfenolových antioxidantů. Obsahují také kyselinu citrónovou, jablečnou, benzoovou a šťavelovou, magnézium, kalcium, mangan, fosfor a sodík.
• Svým složením jsou ideální kombinací vitamínů a látek, které napomáhají štíhlé linii
• Ve srovnání s ostatními druhy ovoce obsahují velmi mnoho antioxidačně působících látek, které chrání buňky před volnými radikály. Vznikají jako vedlejší produkt procesů látkové výměny nebo vlivům vnějšího prostředí (nikotin, ultrafialové záření a pod.). Tyto volné radikály poškozují buňky těla a jsou příčinou rakoviny, cukrovky, aterosklerózy, revmatických onemocnění a předčasného stárnutí kůže.
• Indiáni používali brusinky hlavně na hojení ran, utišování bolesti, zda zmírnění obtíží způsobených rakovinou.
• Dnes se brusinky používají hlavně jako prostředek k prevenci zánětu močových cest způsobeného bakterií Escherichia coli. Mnohé výzkumy potvrdily, že pravidelným užíváním brusinek klesá riziko tohoto onemocnění až o 50%.
• Brusinky obsahují proanthokyaniny, tedy zhuštěné třísloviny, které jsou schopny zabránit přilnutí bakterií způsobujících infekce na buňkách močového ústrojí. Bakterie se jednoduše vyplaví z těla dřív, než infekce vznikne.
• Nejnovější výzkumy dokonce prokázaly, že látky obsažené v brusinkách chrání nejen před zánětem močových cest, ale stejně i před infekcemi v jiných částech těla, jako například v žaludeční sliznici, ústní dutině a pod .
• Jelikož obsahují velké množství vitaminu C, působí příznivě i při chřipce a nachlazení.
• Brusinky můžeme v kuchyni všestranně využít. Používají se k pečení, vaření, nebo do müsli a salátů, k masu či těstovinám. Tyto bobule dodají každému jídlu pikantní nádech.
• Existují tři druhy brusinek: 1. Cranberries (americké brusinky), které obsahují všechny výše uvedené vitamíny a podpůrné látky 2. Brusinka Lesní 3. Klikva bahenní