Bobule které nám dávají spoustu vitamínů

Přírodní zahrady dávají pocit volnosti
Volné přírodní zahrady mají v dnešním uspěchaném světě plném napětí, shonu, nedostatku času a stísněných poměrů v bytě i v zaměstnání nesporně řadu předností. Dávají pocit volnosti. Přinášejí psychickou úlevu, umožňují chov některých zvířat v určité symbióze. Tradice nás však nabádají, abychom měli z vysazených rostlin i užitek. Dosáhnout to můžeme výsadbou takových ovocných dřevin, které nám ho zajistí, což je sice velmi jednoduché, ale u nás neobvyklé. Je celá řada ovocných druhů z nichž byly vyšlechtěny nové odrůdy - dřín, jeřabina, růže, Árona a jiné. Velkou výhodou je, že jejich plody můžeme, ale i nemusíme sklízet. Co nepozbíráme my, ke sklizni za nás ptáky. Některé druhy dokonce kvalitou plodů předstihují běžné ovocné druhy, zejména pokud jde o nutriční látky. Jejich další předností je menší náročnost na půdní a klimatické podmínky. Většina z nich je odolná proti škodlivým činitelům. Uvedené ovocně-okrasné druhy představují i vyrovnávací faktor v zásobování - jejich úroda jsou dobrá i v letech mimořádně nepříznivých pro ovocnářství. Je to dáno tím, že některé z nich kvetou v době, kdy už poškození mrazem nehrozí, jako např. bez černý, jeřabina, aronie. Jiné druhy, např. dřín, rakytník řešetlákový, jsou odolné proti nízkým teplotám a nevymrzá ani v zimním období. Během podzimních dní dozrávají i sladké, nakyslé či natrpklé plody dřevin, které na větvích září různými barvami a současně se tyto stromy vybarvují listy.

Mnoho zahrádkářů pěstuje Arona, ale její plody nechává sbírat ptákům. Důvodem bývá zklamání chutí těchto plodů. Aronie je přitom jakostní ovoce a při její konzumaci je nutné počkat až do úplného vyzrání. Dřín obecný (Aronia melanocarpa) patří spolu s a. jahodovolistou (A. arbutifolia), a.třešňovolistou (A. prunifolia) do rodu Árona a má několik odrůd. Můžeme se setkat i s názvem temnoplodec černoplodý, případně jeřabina černá, i když jeřabina je samostatný ovocný druh. Aronie vytváří keře. Můžeme ji však pěstovat i ve tvaru stromečkovém, naštěpenou jeřabinou nebo semenáčků arónie. Má jednoduché celokrajové, dva až šest centimetrů dlouhé, lesklé, sytě zelené listy, na spodní straně světlejší. Černé plody se objevují již v druhém roce po výsadbě a jsou velmi cenné. Jsou to drobné malvice modročernou barvy. V souplodí se nachází patnáct až dvacet malviček. Obsahují mnoho biologicky aktivních látek, vitamin C, P (rutin), provitamin A, vitaminy skupiny B, betakaroten (antioxidant), antibakteriální látky a množství stopových prvků. Z minerálních látek jsou to zejména bór, vápník, hořčík, flór, železo, měď, mangan, molybden, kobalt a nejvíce jód. Plody obsahují hodně tříslovin a mají vyšší celkový obsah cukrů jako příbuzný druh jeřabina. Z rutinu se vyrábějí léčiva proti vysokému tlaku, arterioskleróze, žaludečním vředům a podobně. U nás se pěstuje odrůda Nero, která je, pokud jde o rodivost, v evropském sortimentu hodnocena velmi kladně. V Německu se pěstuje švédská odrůda Hugin, z Finska pochází odrůda Kurkunäcki a Viking. Vlastní německá odrůda je Rubina, která je vysoce mrazuvzdorná. V Maďarsku se pěstuje odrůda Fertőd a v Dánsku odrůda Aron.

Široké uplatnění plodů vyplývá z vysokého obsahu tmavě červených antokyanové barviv ve šťávě. Ve smyslu nastupujících trendů při používání barviv v potravinách se pozornost stále zaměřuje na náhradu syntetických barviv jinými látkami získanými z přírodních zdrojů. Šťáva se používá jako biologické barvivo přímo nebo se z ní vyrábějí barvící koncentráty. Tyto koncentráty z plodů (arónie, dřín, zimolezu, bezinky, černého rybízu a dřín) mají vliv i na vůni. Jako barvivo na přibarvení se používají při výrobě v potravinářském průmyslu, jsou přísadou např. bonbónů, želé, lízátek, sirupů, nealkoholických nápojů, džemů, kompotů, ale i mléčných výrobků. Arona kvete v třetí dekádě května, proto květy nepoškozují pozdní jarní mrazíky. Četné květy jsou velké, bílé, s výraznými karmínově tyčinkami. Díky svým bílým květem podobným hlohu a krásnému zbarvení listí patří mezi najdekoratívnejšie ovocné stromy a keře s možností využití i při sadovnických úpravách. Je ozdobou zahrady po celý rok. Je krásná v době květu, kdy kompaktním habitem koruny stromu nebo keře s množstvím květů působí dojmem velké bílé kytice.

Ozdobou zahrady je i v době zrání lesklých orosených černých kuliček. Zajímavým okrasným prvkem jsou i v měsíci říjenu listy, když se zbarvují do odstínů hnědočervené až karmínové barvy. Své uplatnění má i při výsadbách a tvarování živých plotů, neboť dobře obrůstá a od kořenů zahušťuje výhony. Jeřabina není jen dřevina lesa Jeřabina sladkoplodá moravská ( Sorbus aucuparia var. Moravica) byla objevena v roce 1810 v Jeseníkách. Vyznačuje se pravidelným pyramidovým růstem, má větší a hezčí listy jako původní druh jeřáb ptačí. Může se dobře uplatnit v remízky pro zvěř, také na okrajích komunikací, ale i jako solitér do zahrad. Kdo chce do své zahrady přilákat užitečné ptactvo, měl by v ní pěstovat i takové dřeviny, na plodech kterých si na podzim av zimě opeřenci pochutnají. Sladkoplodá forma se nejsnáze rozezná od jeřabiny ptačí dle listu. Jeřáb ptačí má listy zoubkované po celé délce okraje listu, sladkoplodá forma má zoubkování jen do jedné třetiny až jedné poloviny části listu. Na podzim vyniká zářivější vybarvením listů. Přináší bohatou úrodu až patnáct milimetrů velkých, snadno nakyslých červených plodů s lesklou slupkou se žlutými puntíky. Jsou jedlé a mají vysoký obsah vitaminu C, dokonce vyšší než citrony (dvakrát více) a je to vitamín stálý. Má i vysoký obsah provitaminu A, kyselin a cukrů. Kromě tohoto druhu existuje několik jedlých jeřabin s nádherně zbarvenými plody od světle oranžové, tmavě růžové, světle až tmavě červených, červenohnědých, fialových, modrých až po černé. Většina vznikla interspecifickým a mezirodovým křížením. mezidruhovým křížencem je odrůda Granatina - je to odrůda, která vznikla křížením jeřabiny s hlohu. V Německu vznikly odrůdy Konzentrat a Rosina. V Rusku jsou to odrůdy Likernaja, Granatnaja, Dezertnaja, Kubovaja, Krasnaja a jiné. Ne všechny jeřabiny mají rovnocenné plody, proto musíme jednotlivé druhy od sebe rozlišovat. Vhodné jsou spíše jako solitér, případně ve skupinkách po tři až pět kusů do větších zahrad. Jde např. o mouky obyčejnou (Sorbus aria) - okrasný list, dvojité zoubkování na jednoduchém listu, květiny drobnější, v chocholík a červené plody. Mukyně prostřední (S. intermedia) - plody mají žlutou dužinu. V teplejších oblastech se pěstuje břek domácí (S. domestica) - má jedlé malvice kulato-hruškovitého tvaru se žluto až červeno zbarveným líčka, listy má péřová. Známá je jako kvalitní ovoce na přípravě destilátu. Brekyně obecná (S. torminalis) - má ozdobné šeda jednoduché listy se zoubkováním. Pozor! Konzumace čerstvých plodů jeřabin může vyvolat snadnější otravu, která se projevuje nevolností, bolestí hlavy, zvracením. Sušením nebo vařením se však toxicita ztrácí. Příznivý vliv na životní prostředí   dřín (Cornus) - v parcích a sadech můžeme najít C. alba, C. florida, C. sanquinea a Cornus mas - dřín obecný, který má význam jako ovocná i okrasná dřevina. Kvete brzy na jaře (březen) a po dlouhém zimním období poskytuje včelám potravu. Plody dřín - dřínky jsou peckovice. S obsahem nutričních látek jejich zařazujeme na přední místo. Obsahem vitamínu C se zařazují na druhé místo po šipkách. Dekorativní vlastnosti dřín vynikají v podstatě ve dvou obdobích. První je v době květu a druhé v čase zrání plodů. Dřín je vhodný i na živé ploty, je dobře tvarovatelný a vzhledný během celého roku. Na Slovensku se pěstují a rozšiřují následující odrůdy: Děvín - kvalitní úrodná odrůda s vysokým obsahem vitamínu C, odolná proti chorobám, škůdcům a zimním mrazem. Dozrává v září. Tvar plodu je elipsovitý, dužina červená. Titus - odrůda s vysokým stupněm odolnosti proti škodlivým činitelům. Dozrává koncem srpna. Plody jsou tmavě červené barvy, mírně hruškovitého tvaru, v konzumní zralosti až černé. Expres - raná, velkoplodá odrůda. Plod je velký, červené barvy. Dužina má tmavočervenou barvu a sladkokyselou chuť. Alex - úrodná odrůda s pravidelnou rodivosti, velkými plody hruškovitého tvaru, červené barvy. Dužina je tmavě červená s kyselou chutí. Rakytník řešetlákový V ovocnářství se Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides) považuje za jednu z nejmladších kultur. Je to okrasná-užitková rostlina ceněna pro vysokou odolnost proti mrazům. Jeho kořenová soustava snáší mrazy do - 22 ° C a nadzemní část až do - 50 ° C. Je to rostlina charakteristická symbiotickou fixací atmosférického dusíku. Rostlina je dvoudomá, proto je nutná kombinace odrůd s opylovačů - odrůdou Pollmix (samčí odrůda). Odrůdy: Hergé, Leikora, Novost Altaje, Masličnaja, Dar KATUN, Vitaminnaja a jiné. Plody rakytníku mají oranžovou, nažloutlou až oranžovožlutá barvu s krátkou stopkou. Mají vysoký obsah vitaminu C a betakarotenu. Šťáva obsahuje 3,5% tuku a 3% organických kyselin. Největší problém při pěstování rakytníku je sběr. Nejjednodušší je odříznout části větviček s plody, dát zmrazit a pak otřást.

Použití: rakytníkový olej na hojení vnějších ran a v jarním období se spolu s medem užívá k léčbě chřipky.
Vyšlechtěné odrůdy na Slovensku: Slovan - pozdě dozrávající odrůda s velkými plody. Stopka plodu je delší, což usnadňuje sběr. Dužina je šťavnatá, oranžová, trpce nakyslá. Obsah vitaminu C je kolem 210 mg na 100 g. Plody dozrávají koncem září. Bojan - pozdě dozrávající úrodná odrůda. Dužina je žlutooranžová, šťavnatá, nakyslá. Obsah vitaminu C je v průměru 168 mg na 100 g. Plody dozrávají v druhé polovině září. Málo známé drobné ovoce Zimolez (Lonicera L.) patří k těm druhům drobného ovoce, které se u nás začaly pěstovat teprve nedávno. Více druhů zimolezu s voňavými květy a různobarevnými plody, od žlutých přes růžové, červené až po modročerné bobule, se u nás pěstovaly jako dekorativní dřeviny, protože jejich plody jsou nejedlé. Pouze několik druhů zimolezu s plody podlouhlého tvaru modrofialové nebo modročernou barvy s mírně voskovým nádechem je jedlých. Patří sem zimolez kamčatský (Lonicera kamtschatica), zimolez jedlý (Lonicera edulis) a další. Tyto druhy zimolezu vytvářejí keře dosahující až dvoumetrové výšky. Je to rostlina nenáročná na půdní prostředí. U nás ji lze pěstovat na všech druzích půdy. Nevyžaduje žádné úpravy půdy a dodávání speciálních substrátů. Je odolný proti mrazům, jarní mrazy nepoškodí ani jeho květy. Tato rostlina není náročná na zavlažování a snáší sucho. Zimolez můžeme sázet na jaře i na podzim. Doba zrání plodů je různá. Časné druhy dozrávají v druhé polovině května, u pozdějších v červnu až červenci. Plody obsahují vitamín C, vitamíny řady B, karotenoidy, třísloviny, pektiny a jiné látky. Zimolez můžeme přímo konzumovat v čerstvém stavu nebo zpracovat ve formě kompotů, džemů a pod. Bobule zimolezu jsou vynikající i v zmrazeném stavu. Okrasné, ale i užitkové doplňky zahrad Rod Rosa - růže má mnoho druhů. V šlechtění plodové růže jsou to rody, z nichž vznikly i odrůdy zařazené do této skupiny. Odrůda růže čéškový (R. villosa) - Karpatia - je okrasný i užitkový typ ovocné rostliny. Nemá větší nároky na půdu jako např.. R. canina a R. rugosa. Sázíme ji do skupiny 2 až 3 keřů do okrasných-užitkové části zahrady, předzáhrady nebo jako solitér. Plody - nažky jsou umístěny v nepravém plodu (šípku). Obsah vitaminu C je nad 1 200 mg.100 g -1. Dozrávají v druhé polovině srpna, neopadávají a v zimě jsou potravou pro ptáky. Plody šípku mají kromě vitamínu C i mnoho vitamínu A, vitaminy skupiny B a jiné nutriční látky, flavonoidy, vitamín P a K. V přírodě je volně nejrozšířenější růže šípková (R. canina). Z dalších botanických druhů velkoplodých růží jsou vhodné růže vrásčité (R. rugosa) - má pěkný tmavozelený list a velké plody. Patří k nejodolnějším druhům. Růžové vonné květy rozkvétají až do podzimu. Od července současně dorůstají i velké kulovité plody šipek. Křížením odrůdy Karpatia spolu s růží vrásčitá vznikla odrůda Joja - má krásné plnokvěté, fialové květy. Listy jsou sedmičetné a obsah vitaminu C v plodech je 1 150 mg ve 100 g. Podíl dužiny v plodu je až 75%.

Okrasnou-užitnou hodnotu mají plodové růže: růže visící, růže skořicová, růže Roopova, růže Průhonický, růže Moyesova a růže jasanolistý. Vhodným okrasným, ale i užitným doplněním zahrad jsou Maloplodé kiwi - aktinidů arguta, kolomikta a jiné. Jsou to popínavé rostliny vhodné k zakrytí balkónů a jiných míst, které vyžadují. Mají samičí a samčí květy. Samčí květy jsou okrasné v době květu na jaře a samičí na podzim vybarvujícím se listím a drobnými zelenými plody s načervenalým až bordó Lick. Plody obírá postupně, když stopka zhnědne a plod částečně změkne. Nutné je jich ihned konzumovat. Jsou sladké, aromatické a výborné chuti. Příroda je velmi různorodá. Kombinací správných ovocných výpěstků s výše uvedenými méně rozšířenými netradičními druhy docílíte určitou rozmanitost i ve vaší zahradě. Navíc získáte spojitost užitkovosti a okrasnou funkcí vysazením právě těchto netradičních ovocných druhů. Zkuste to.