Látková přeměna
Soubor všech chemických procesů a základ všech životních pochodů se nazývá metabolismus neboli přeměna látek.
Hlavním zdrojem energie zabezpečující zdravé fungování lidského organismu je potrava. Potravou se rozumějí potraviny, pochutiny a nápoje. Lidský organismus potřebuje látky pohonné (energetické), stavební a výživné. Pod pohonnými látkami rozumíme cukry a tuky. Jsou energetickou zásobárnou všech funkcí probíhajících v těle. Stavební látky - bílkoviny, jsou látkou obnovující buňky. Výživné látky člověk přijímá jen v malém množství, protože mají vysokou účinnost. Patří sem vitaminy, mienrální látky a stopové prvky. Jsou to vojáci bojující proti nemocem a chorobám.
Výživa a dýchání jsou elementárními kameny přeměny látek. Výživa v sobě zahrnuje příjímáním potravy, její zpracování a využití látek, které se v ní nacházejí. Potrava se přijímá ústy, kde se působením slin a prací chrupu a jazyka zformuje na přijatelný tvar (proto je velmi důležité nehltat velká sousta potravy). Jícen přesune potravu do žaludku, kde se mechanicky (pohybem svalstva) a chemicky (působením trávicích enzymů) zpracovává. Pokračuje přes dvanáctník, tenké střevo, kde dochází ke vstřebávání živin, tlusté střevo, tady se vstřebává voda a končí v konečníku, který vylučuje nestrávené zbytky přijaté potravy. K trávicí soustavě ještě patří játra, žlučník a slinivka, které vykonávají své specifické úkoly.
Při trávení se potrava štěpí na jednodušší, snadno vstřebatelné látky - živiny. Vstřebávání je přechod živin do krve a lymfy, které tyto živiny roznášejí po celém těle a obohacují jimi buňku po buňce. Zažívání je zase přeměna vstřebaných živin na živou látku tělních orgánů.
Souhrn všech živných látek a živin se označuje pojmem výživové faktory. Živné látky jsou složité makromulekulové látky a obsahují živiny, které jsou chemicky vázány. Nejsou přímo vstřebatelné a proto se musí rozštěpit na menší části. Živiny se vstřebávají do těla nebo krevního oběhu a dodávají organismu potřebné látky pro fungování všech procesů. Jsou to nízkomolekulární složky potravy. Patří sem aminokyseliny, jednoduché cukry (monosacharidy), mastné kyseliny, minerální látky a vitamíny.
Z přijaté potravy se do organismu uvolňuje energie, která se využije k zajištění všech životních pochodů - dýchání, dělení buněk, pohyb svalstva, duševní činnost a jiné. Tato uvolněná energie se vyjadřuje v kaloriích. Například ze 100 gramů bílkovin a 100 gramů cukru se uvolní 410 kalorií a ze 100 gramů tuku až 930 kalorií. Potřeba přijetí množství kalorií je dána pohlavím, věkem, tělesnou zdatností, teplotou těla, prostředím a životním stylem.
Základní látková přeměna vlastně vyjadřuje množství přijetí potřebných kalorií jedince při fyzickém i duševním klidu na lačno. Základní látkové přeměně se říká i bazální metabolismus. Bazální metabolismus se stanovuje pouze na základě spotřeby kyslíku v klidu. Pokud se totiž člověk začne pohybovat, pracovat, zda intenzivně myslet, začne spalovat kalorie, takže je musí i více přijmout. Člověk ve fyzickém či duševním pohybu potřebuje více energie, takže i kalorií.
Denní spotřeba na 1 kilogram váhy člověka je v průměru 24 až 40 kalorií. U novorozence a dětí je tato spotřeba vyšší. Člověk by měl denně přijmout 100 gramů bílkovin, 100 gramů tuků a 435 gramů sacharidů, takže celkem přibližně 3000 kalorií. Tolik kalorií příjmu člověk, který zkonzumuje 400 gramů pečiva, 4 deci mléka, 100 gramů masa, 250 gramů zeleniny, 100 gramů ovoce, 150 gramů těstovin, 30 gramů sýra, 35 gramů másla, 40 gramů cukru a 29 gramů vody a jídel bez výživové hodnoty.