Ředkvička plná vitamínů

Pulty na trzích i v supermarketech se už plní jarní zeleninou a nechybí ani svazek ředkvičky. Inspirativní pro všechny, kteří se těšili na první druhy sezónní zeleniny pro jejich výjimečnou chuť, i pro ty, kteří vědí dost o zdravé výživě.
Původ:
Tento druh zeleniny pochází z jižní Asie. Není náročný na půdní či klimatické podmínky a dokonce ho v hlubším květináči můžeme vypěstovat i na balkóně či terase. Známe i bílé podlouhlé druhy ředkvičky, na jaře si však dopřejeme raději menší druhy s červenou slupkou a bílou dužinou. Tehdy je také jemnější, letní a podzimní plody bývají už štiplavější.
Přínos pro zdraví:
I nenápadná ředkvička je zdrojem vzácných látek, jako je jód nebo magnézium. Její konzumací se zlepšuje trávení, vylučování sekretů i vykašlávání a posiluje se organismus, proto je dobré ji přidat do jídelníčku lidem, kteří mají záněty kloubů, revma, plicní onemocnění, katar dýchacích cest, nechuť k jídlu, dysfunkci jater, žlučové kameny a potíže s střevy.
Skladování:
Pro čerstvou ředkvičku je charakteristická pevná a hladká kůže a pěkná červená barva. Starší plody prozradí zvadlý povrch a měkčí konzistence, ředkvička ztrácí typickou tvrdost. Bílá dužina může dokonce černat. Čerstvě koupenou svazek ředkvičky můžeme dát do lednice, kde pár dní vydrží vcelku svěží.
Využití v kuchyni:
Ředkvička má ostřejší aroma a výraznou charakteristickou chuť, která ji předurčuje ke konzumaci v čerstvém stavu. Nakrájená na plátky se výborně se hodí na chléb či pečivo namazaný máslem nebo taveným sýrem. Je také vhodná pro přípravu jarních salátů nebo se nakrájená na menší kousky může přimíchat do sýrové, tvarohové či brynzové pomazánky. Chutná i v kombinaci s olivovým olejem a trochou soli. Kdo má slabší žaludek, může si ji nastrouhat, takto bude lépe stravitelná. Při tepelné úpravě ztrácí svoji výraznou chuť i aroma.

Komentáře k receptu

comments powered by Disqus